Lety do vesmíru na vedlejší koleji
Ruští maršálové už je nepotřebují, tak ztratily výsadní místo
BAJKONUR Havárie všech strojů vyrobených lidskou rukou je normální, ale havárie ruských raket, jako byla ta čtvrteční, se už běžné situaci vymykají. K tomu si přidejte notorické zpožďování všech vesmírných projektů a je jasné, že ruská kosmonautika je v problémech.
Důvodů je víc.
Na vedlejší koleji
Jak Rusové včera oznámili, pravděpodobně teď pozdrží i vyslání nepilotované nákladní lodě k Mezinárodní kosmické stanici ISS. Mise byla plánována na 31. října. Jenže nákladní loď Progress, která dopravuje posádce na ISS jídlo a další zásoby, používá stejnou nosnou raketu Sojuz, jaká selhala teď.
Opatrnost bývá v takových případech namístě, tentokrát však jde o následek dlouhodobého a širšího problému.
Kosmonautika byla odsunuta na vedlejší kolej, má sloužit, ale je zanedbávána. To se muselo projevit. Její postavení ostře kontrastuje s privilegovanou pozicí, kterou měla kdysi.
Od padesátých do sedmdesátých let považoval Kreml kosmonautiku za součást státní prestiže. Proto do ní lil velké množství peněz. Dnes preferuje prezident Vladimir Putin financování armády, kosmonautika ztratila výsadní místo.
Dřív se stavěly rakety pro dvojí použití – jako bojového prostředku i jako kosmického nosiče. Moderní zbraňové systémy se však už často obejdou bez raket, maršálové proto ztratili o rozvoj kosmonautiky zájem.
Zakladatelská generace sovětské raketové techniky a kosmonautiky, představovaná především legendárním hlavním konstruktérem Sergejem Koroljovem, byla plná nadšení. Vláda všechny tyhle lidi poměrně slušně odměňovala, patřili mezi privilegované vrstvy. A obchody ve městech, kde se vyráběly rakety, i na kosmodromech byly plné zboží, zatímco všude jinde se občas něco nedostávalo, nakonec mezi oběma světy vznikl propastný rozdíl.
Je pozoruhodné, že rakety a lodě, které vyvinuli v padesátých a šedesátých letech Sověti, fungují dodnes, byť samozřejmě osazené moderními
aparaturami. Roskosmos občas překvapí svět novými pozoruhodnými projekty, ale už je nepostaví, protože mu na ně chybějí stamiliony rublů.
Dnes spadli ruští raketoví odborníci mezi řadové občany, byť pořád dostávají poměrně slušné platy. Chybějí jim však představy o budoucnosti. Proto odcházejí do zahraničí, zvláště do Spojených států, kde probíhají velmi perspektivní programy a zaměstnanci nemusí mít obavy z propuštění.
Za sovětské éry do všeho mluvili straničtí funkcionáři. Na přelomu padesátých a šedesátých let občas vyhrožovali specialistům, že když se jim něco nepovede, mohli by skončit za mřížemi. Teď to vypadá, že ruskému vesmírnému programu do toho nemluví nikdo.
Soukromníci inspirují
Ovšem i v USA zájem o kosmonautiku opadl. Generace inženýrů a vědců, které dovedly první lidi na Měsíc, vystřídali pracovníci bez tohoto prvotního nadšení. Zaměstnání v raketokosmické oblasti se zařadilo mezi normální.
Morálku v NASA zvedli v posledních letech její soukromí konkurenti, kteří vyvíjejí nové typy raket a kosmických plavidel – převratnější, lacinější a snad i úspěšnější. To je samozřejmě hozená rukavice.
Kosmická agentura je od doby prezidenta George Bushe mladšího finančně podporuje, ale pokud chce sama přežít, musí s nimi soupeřit. Takové výzvě nemusí Roskosmos čelit, nikdo se s ním nepoměřuje. Tak tloustne a ztrácí výkonnost. Často se ukazuje, že závada, která ten který projekt přibrzdila, byla banální, ale při lhostejně, a tudíž ledabyle prováděné kontrole se na ni nepřišlo.
Není vyloučeno, že existují i další důvody, které vedou ruskou kosmonautiku k zaostávání. Určitě se budou vynořovat, ale postupně.