Když Číňan spadne do „černé díry“
Exšéf Interpolu Meng Chung-wej se ocitl v „černé díře“režimu. Poznává, jak pracuje nový systém boje s korupcí zvaný liou-č‘.
PEKING V Číně zdánlivě nevysvětlitelně mizí vlivní lidé.
Své o tom ví třeba Jie Ťien-ming, poradce prezidenta Zemana, nejznámější čínská herečka Fan Ping-ping, nebo exšéf Interpolu Meng Chung-wej. A pochopitelně mnozí další.
Čínští mocní se však nevypaří navždy. Po čase, může to být i po několika měsících, kdy o nich nemají potuchy ani jejich nejbližší, se zničehonic objeví zpráva, že ten či ta se provinili korupčním jednáním, případně porušili stranické principy a jsou na tajném místě vyšetřováni všemocnou Národní dozorčí komisí. Následně pak dotyční končí převážně ve vězení.
Donedávna bývala postrachem všech členů komunistické strany, těch malých i těch nejmocnějších a nejotrlejších, Ústřední disciplinární komise. Postrachem proto, že její agenti si počínali krajně nevybíravě, měli k dispozici rozsáhlou síť tajných místností a vězení, v nichž „padlé“komunisty nutili k doznání často i mučením.
Problém byl v tom, že tato komise mohla jen na členy strany. Proto čínský parlament odhlasoval vznik nové protikorupční agentury s rozšířenými pravomocemi. Tato Národní dozorčí komise byla novelou ústavy zařazena nad běžný soudní systém a nyní může stíhat nejen stranické kádry, ale i manažery firem, představitele univerzit, nemocnic a kulturních institucí.
Nový nástroj proti oponentům
Znamená to další utužení moci vůdce Si Ťin-pchinga, který boj proti rozšířenému úplatkářství a hospodářským deliktům zneužívá i k zákrokům proti svým potenciálním oponentům.
Jak tvrdí znalci čínských poměrů, nová komise má kromě šetření korupce prosazovat i přísnou ideologickou kontrolu a loajalitu vůči straně a prezidentovi.
Část čínské právnické komunity změnu kupodivu přivítala. Dosud se totiž přiznání „viníků“vynucovala v systému šuang-kuej („v určeném čase a místě“), který fungoval zcela mimo dosah čínského práva, a někteří se domnívali, že nový systém zvaný liou-č‘ („zadržení ve vazbě“) je krokem k legalitě.
Nyní to ovšem vypadá, že se změnil jen název a ostatní zůstalo víceméně při starém.
V systému šuang-kuej, který byl ve světě hojně kritizován jako čínská verze středověké inkvizice, si mohli horliví agenti komise bez předchozího upozornění předvolat kteréhokoliv komunistu, aby se „na určeném místě v určený čas“zodpovídal z údajně nelegálně nabytého majetku. Předvolaní, okamžitě jak překročili práh některé z tajných věznic (tedy nikoliv oficiálních vězení), ztráceli i ta skromná práva, která čínská justice přiznává „obyčejným“vězňům. Mohli být zadržováni týdny či měsíce, opakovaně vyslýcháni a často mučeni. Organizace Human Right Watch (HRW) zdokumentovala odpírání spánku, vody, jídla, trápení zimou, jakož i bití. „Nenechali mě spát, celých deset dnů jsem nezamhouřil oko,“vypověděl jeden z bývalých vězňů. Dozorci ho bili, nutili dlouhé hodiny stát. „Pořád dokola se ptali, kolik jsem prý dostal peněz. Nakonec mě přinutili, abych si všechno vymyslel,“stálo ve výpovědi jiného ze zadržovaných, kterou zveřejnila HRW.
Po změně ústavy se nicméně očekávání řádného a transparentního procesu zatím nenaplnilo.
Nový zákon sliboval, že systém liou-č‘ bude podléhat přísnějším kontrolám. Hovořilo se například o tom, že zadržovaní budou mít dostatek jídla a odpočinku. Podle zjištění organizací na ochranu lidských práv se však praxe změnila jen zanedbatelně.
Zadržení mohou být stále ponecháni na neznámém místě bez přístupu k právníkům až po dobu šesti měsíců. Ani jejich rodiny nemusí být informovány, pokud agenti dospějí k závěru, že by to mohlo ovlivnit proces vyšetřování.
Je zřejmé, že takovýto systém vede k naprostému ovládnutí vyslýchaných a velmi často k vymyšleným přiznáním pod nátlakem.
Jak dopadne Meng Chung-wej, donedávna šéf Interpolu a vysoký stranický funkcionář, držený nyní na neznámém místě s obviněním z úplatkářství a porušení blíže neupřesněného zákona, to zatím nevíme. Jisté je však to, že v Číně budou i nadále mizet lidé, jen už to nutně nemusí být pouze straníci.