Když hymnu zpíval francouzský Arab
Obří kompilace Země československá, domov můj přináší na pěti cédéčkách jakýsi soundtrack ke století samostatného státu.
Kaktuálnímu stému výročí vzniku Československa se konají výstavy, koncerty a pětidiskový komplet, který dal dohromady vydavatel Tomáš Padevět, si klade za cíl přinést svědectví o interpretačním vývoji československé písničky.
Také by se komplet mohl nazývat od Emy Destinnové po Chinaski, což je zhruba generační i žánrový rozptyl, který obsáhne. Každý z pěti disků zahrnuje zhruba dvě desetiletí, a jak je vidět, výběr je to pestrý. Vyhýbá se snad jenom dechovce. „Ostatní žánry jako lidová píseň, swing, taneční hudba, big beat, šanson, blues, pop, rock, folk, country, rap a mnohá jiná překvapení posluchače neminou,“avizuje Padevět.
Od Hašlera po Šulákovou
Zároveň se od jednotlivých osobností české a československé hudby nedočkáme jen hitů. Karel Hašler je například na prvním disku zastoupený písněmi Princezna Republika nebo My nejsme národ fašistů, zazní skladba Ježka, Voskovce a Wericha Pražská java a hraje tu i Sokolská kapela A. Hermana, její nahrávka písně Bai-kai-lai pochází snad ještě z válečného roku 1916.
Na druhém cédéčku najdeme hudbu počínaje rokem 1938, přes období protektorátu až do konce 50. let. Z poválečného období je to třeba U nás doma, převzatá skladba s českým textem V+W v podání Soni Červené, nebo dvě lidovky od Jarmily Šulákové – Okolo Súče a Beskyde, Beskyde. Nahrávky z těchto dvou prvních disků byly digitalizované a remasterované z původních šelakových desek nebo magnetofonových pásů.
Černá můra hurávlastenců
Výběr songů doprovází i základní časová linka uvádějící dobové souvislosti. Rok 1975 na třetím CD například reprezentuje skladba Matějská pouť s textem Vladimíra Poštulky, pro tu a některé další archivní nahrávky je to navíc vůbec první vydání. Zároveň se však dozvídáme, že „kvůli těžbě uhlí došlo v Mostě k unikátnímu přesunu pozdně gotického kostela Nanebevzetí Panny Marie a tenistka Martina Navrátilová požádala v USA o americké občanství“.
Čtvrtý disk už je potom téměř soudobý. Prokopova Bitva o Karlův most, Kampa Luboše Pospíšila ještě z 80. let nebo už porevoluční karlínská hymna Tip, Ta, Dyda od Ivana Hlase, Nad Sázavou bratrů Nedvědů či Pálava Romana Horkého a Kamelotu.
Závěr kompletu tvoří hudba jedenadvacátého století – V Litoměřicích od Mig 21, Ozajstný Hip Hop Xaviera Baumaxy, písně z repertoáru Chinaski, No Name či Xindla X až po úplně současnou skladbu Brno v níž raperovi El Ninovi hostuje Eva Pilarová.
A jak je to s tím Arabem pějícím Kde domov můj, potenciální černou můrou dnešních hurávlastenců? Francouzský barytonista arabského původu Dinh Gilly ji skutečně zpíval spolu se svou partnerkou a přítelkyní Emou Destinnovou. Tehdy ještě jen jako píseň z Fidlovačky – záznam totiž pochází z roku 1914.
V témže roce Gilly zakoupil zámek ve Stráži nad Nežárkou, aby tu s Destinnovou žil. Jenže přišla válka a pěvec coby občan najednou znepřátelené země putoval do zajateckého tábora (podobný osud potkal naopak ve Francii usazené české umělce včetně malíře Františka Kupky).
Pro osobní život nepříjemné škobrtnutí, pro Čechoslováky jeden z milníků, který vedl k vysněnému vlastnímu státu. A taky hezký úvod pro více než stovku skladeb, které naši novodobou historii lemovaly.