Křeslo za dva miliony
ANO dalo za mandát šestkrát více než Piráti
Kristína Paulenková
Jeden hlas vyšel ANO v Praze dráž než kobliha. S ohledem na nákladnost kampaně k volbám na magistrát dalo hnutí za jeden křížek necelých 6 korun a 50 haléřů. Vyplývá to z informací MF DNES, které získala od jednotlivých stran.
Jde pouze o částku investovanou přímo na kampaň k volbám na magistrát. Jediná ODS nemá zatím finance přesně rozděleny, proto jde o odhad, v němž je započítána i investice v městských částech. Zároveň jde u některých stran o odhady, zcela přesné vyčíslení ještě nemají. I tak se dá říci, kdo vyšel z poměru cena – výkon jako vítěz.
Stejně jako v loňských parlamentních volbách to byli Piráti. Za volební kampaň na magistrát strana dala 3,8 milionu korun, většina peněz šla na internetovou kampaň. Výsledkem pro Piráty je zisk 4,3 milionu hlasů a 13 zastupitelských mandátů na radnici hlavního města. Jeden hlas je tak vyšel na necelou korunu, za jedno místo v zastupitelstvu dali 292 tisíc korun.
Celkově se letošní volby na magistrát nesly v duchu „méně je někdy více“. Praha sobě investovala do zviditelnění 6,5 milionu korun, z čehož vychází, že za hlas dalo uskupení kolem starosty Prahy 7 Jana Čižinského 1,55 koruny a jeden z 13 získaných mandátů vyšel na půl milionu korun.
Pražská ODS dala podle své mluvčí Lenky Mottlové do kampaně v hlavním městě asi 10 milionů korun. Do toho jsou započítány i investice do kampaní v městských částech, přesné rozpočítání zatím strana nemá k dispozici. Ve volbách občanští demokraté získali nejvíce hlasů, přes 4,5 milionu, díky čemuž obsadili v zastupitelstvu nejvíce křesel, a to 14. Za hlas strana utratila 2,20 koruny, jeden mandát ji vyšel na 714 tisíc korun.
Spojené síly pro Prahu (TOP 09 a STAN) a ANO daly do kampaně 17 milionů a 25 milionů korun a skončily na čtvrtém a pátém místě. Jeden mandát vyšel Spojené síly na 1,3 milionu korun, ANO za něj dalo dokonce dva miliony.
Lov seniorů se prodraží
Podle předsedy Institutu politického marketingu Karla Komínka se hodnotí efektivita politické kampaně velmi obtížně. Přepočet na hlasy vnímá jako možnost, jak vyhodnotit výsledek, přestože to má určitá úskalí.
„Výška rozpočtu se špatně poměřuje. Strany, jako jsou Piráti, totiž nedělají příliš velkou venkovní kampaň, ale soustředí se spíše na online, který je podstatně levnější,“říká Komínek. Strany se přizpůsobují voličům, které se „loví“.
Zatímco voličské jádro Pirátů jsou spíše mladí lidé, kteří nemají problém pracovat s počítači, online kampaň zaměřená na starší osoby by takové plody úspěchu nepřinesla. „Strany, které cílí na seniory, proto musí více investovat do venkovních kampaní,“popisuje Komínek. Jde kupříkladu o ČSSD či komunisty.
Na venkovní kampaň se hodně zaměřilo i hnutí ANO, které cílilo na sídliště. Voliče chtělo na svou stranu získat i „Sousedskými večeřemi“
při nichž za měsíc rozdalo 7,5 tisíce porcí guláše, téměř devět tisíc bramboráků a 16,5 tisíce chlebů s pomazánkou. Celkem ho kampaň na magistrát stála 25 milionů korun. Místo zamýšleného výsledku přišel neúspěch. Hnutí získalo 12 mandátů, jeden ho tak vyšel na dva miliony korun.
Ve městě bez limitu
Pravidla financování komunálních voleb nejsou tak přísná, jako je tomu u voleb do Senátu či Sněmovny.
Strany a uskupení kandidující ve volbách do zastupitelstev obcí nemusí zřizovat transparentní účet ani nemají maximální částku, kolik za volby mohou utratit.
Má to logické důvody. Není v silách úřadu dohlížet na financování kampaní všech kandidátů ve více než 6 tisících obcí. Povinnost vést transparentní účet by zase mohla odradit kandidáty na malých obcích.
Jestliže by se do budoucna uvažovalo o lepší kontrole financí v komunálních volbách, má podle politologa Petra Vymětala smysl sledovat větší města, kde se těší vlivu tradiční strany. Na venkově i v menších městech jsou úspěšná totiž spíš místní uskupení.
„Pokud by se kampaně do komunálních voleb měly kontrolovat, tak potom by to bylo možné na úrovni statutárních měst. Těch je zhruba 26. Lze pro ně zavést povinnost mít transparentní účet,“popisuje Vymětal, který se zabývá financováním politických stran.
Oblepit město úspěch nezaručí
Stanovit finanční stropy by podle odborníka bylo příliš komplikované. „Limity smysl v tomto ohledu nedávají, protože by se musely nějakým klíčem vypočítat jinak pro Prahu a třeba jinak pro Karvinou,“vysvětluje Vymětal.
A jak se ukázalo v letošních pražských volbách na magistrát, peníze stejně volby nerozhodly. Pro vládní hnutí ANO dokonce mohly zapůsobit spíše opačným směrem.
„Je logické, že když má kandidát víc peněz, tak může oblepit všechny autobusy, sloupy a tak dále. Ale to nutně nemusí znamenat vítězství. Možná se v případě ANO dostavil efekt toho, že je všeho příliš v celostátní politice a je toho moc už i tady v Praze. Navíc do toho je v metropoli primátorka Krnáčová – spadlá lávka, problémy s dopravou a tak dále,“nastiňuje Vymětal.