Sekyrky v pravěké skrýši
Vědci v Ruzyni našli kolekci dávných nástrojů i kosti předků, kteří pracovali v podřepu
RUZYNĚ Na jedinečné putování do světa pravěkých obyvatel metropole zve Muzeum hlavního města Prahy (MMP). Expozice Hromadný nález broušených kamenných nástrojů z Ruzyně představuje v hlavní budově MMP v ulici Na Poříčí asi šest tisíc let staré broušené kamenné klíny, sekerky, zlomky nádob a nástroje odhalené při archeologických výzkumech v Ruzyni. „Zároveň uvedeme krátký dokumentární film Objev depotu kamenných nástrojů, Praha-Ruzyně,“zve na akci Olga Šámalová z MMP.
Neznámé naleziště experti objevili v rámci vykopávek poblíž Karlovarské ulice při stavbě Pražského okruhu v roce 1999. Skrývaly se zde stopy osídlení z různých období pravěku a také broušené kamenné nástroje. Archeologové v Ruzyni našli též zlomky nádob náležejících do epochy takzvané kultury s vypíchanou keramikou. To umožňuje zařadit nález do období 4800 až 4500 před naším letopočtem.
Schoval svoji práci
Unikátní soubor uložil před tisícovkami let do skrýše pravděpodobně jejich tvůrce. „Lze to odhadnout podle toho, že depot obsahuje finální výrobky, brousek k jejich výrobě i polotovary v různém stupni opracování,“uvádějí archeologové.
Proč tak pravěký řemeslník učinil, sie lze dnes jen domýšlet. „Ve výklenku ve stěně jedné ze sídlištních jam z mladší doby kamenné bylo ukryto několik broušených kamenných nástrojů, jejich polotovary a také brousek,“představila výzkum Olga Šámalová z MMP.
Kromě brousku z pískovce všechny další zlomky nástrojů dávní řemeslníci vyrobili ze zelenošedé horniny, odborníky zvané metabazit typu Jizerské hory. Prehistoričtí obyvatelé tohoto kusu nynější Prahy totiž nemohli vyrábět své pracovní náčiní z libovolného materiálu, nacházejícího se v jejich dosahu.
Potřebovali kámen kvalitní, dobře opracovatelný, ovšem přiměřeně pevný. A tyto podmínky splňoval právě metabazit, pocházející z ložisek v Pojizeří. „Mohli bychom o něm mluvit jako o jakési ‚oceli doby kamenné‘,“vyzdvihl jedinečné vlastnosti tohoto materiálu geolog Antonín Přichystal.
Výstavba ruzyňského okruhu a s ní spjatý záchranný archeologický průzkum přinesl také další, neméně zajímavé prehistorické objevy. Z mladší éry než soubor zmíněných kamenných nástrojů pochází odhalené pohřebiště.
To badatelé řadí do takzvané únětické kultury staré přibližně čtyři tisíce let. K této epoše se řadí jedenáct ruzyňských hrobů, do nichž bylo uloženo devatenáct osob.
Expertizou jejich ostatků se zabývalo antropologické oddělení Národního muzea, jež přineslo zajímavý pohled na osudy tehdejších Pražanů. Ti umírali na dnešní dobu nebývale mladí. Pochována je zde i řada dětí ve věku okolo šesti let.
„Dospělí se dožívali nanejvýš takzvaného maturního věku (mezi 40 a 60 roky, pozn. red.). Osobu ve věkové kategorii nad 60 let jsme nenašli,“shrnuli analýzu kosterních ostatků antropologové.
Kosti jako svědci způsobu práce
Dochované kosti vypovídají mimo jiné také o životě dávných obyvatel únětické doby. U některých z nich odborníci nalezli výrazné oploštění holenní či stehenní kosti. To svědčí například o mimořádné námaze při práci v podřepu.
Ostatky dalších nebožtíků poukazují na nedostatek vitamínu C, železa, anebo vápníku. Naopak odborníci u žádné z pohřbených osob nenalezli zubní kaz. Podobně tomu bylo také na dalším archeologickém nalezišti v nedalekých Jinonicích. Zpracované vzorky badatelé uložili do depozitáře.
Čilý stavební ruch v hlavním městě v posledních letech přinesl další unikátní prehistorické nálezy. Společnost Labrys například před časem probádala lokalitu v Lysolajích. „Z výzkumu máme přibližně tisíc sáčků s nálezy v sedmdesáti krabicích,“uvedl archeolog Jiří Vávra.
Badatelé našli na místě 296 zahloubených objektů, zlomky keramických nádob, různě opracované či otlučené kameny a brousky. Nalezli také „nejstaršího obyvatele Lysolají“, žil před necelými čtyřmi tisíci lety.
Podle stavu jeho lebky určili, že muž za svého života prodělal úspěšnou trepanaci, tedy vytvoření otvoru, který byl pravděpodobně používán k léčbě bolestí hlavy či duševních chorob.