Chovanec a spol. by měli odejít
Platforma ČSSD se má rozpustit, Chovanec má odejít a on sám nechá hlasovat, zda ho ještě chtějí za lídra.
Rozhovor
Jak si představujete dno? Nelitujete trochu povolebního výroku, že jste se od něj odrazili? Samozřejmě jsem na tento výrok dostal spoustu reakcí. Nicméně komentoval jsem výsledky komunálních voleb, v nichž ČSSD skončila i přes velkou ztrátu zastupitelských mandátů na čtvrtém místě. V porovnání s loňskými volbami do Sněmovny, v nichž jsme skončili sedmí, je to objektivně lepší umístění. Až za námi zůstaly strany, které nás v parlamentních volbách porazily – jak komunisti, tak SPD. Přes signál, že máme problémy ve velkých městech, v Praze, jsem v tom výsledku viděl jistou naději, že se ČSSD může vrátit na trajektorii růstu a postupně získávat další voliče.
Nicméně jste za ta slova schytal vlnu kritiky a začalo se dít, co všichni tak nějak očekávali. Pojďme si to rozebrat postupně. Bývalý první místopředseda Milan Chovanec vás vyzval k odchodu z vlády...
Vypůjčím si výrok, který jsem zaznamenal na Facebooku. Milan Chovanec volá po tom, abychom ulehli na tvrdé lůžko opozice. To bychom ale spíš ulehli do klecového lůžka, protože by to rozhodnutí nikdo nepochopil. My jsme půl roku vyjednávali o vstupu do vlády, dle mého názoru jsme vyjednali důstojné podmínky. Ten krok schválilo vnitrostranické referendum. A po třech měsících naší vládní účasti, kdy se nám podařilo pár věcí prosadit, ten projekt přece nemůžeme hodit do koše a prohlásit, že rozhodnutí členské základny bylo úplně špatné. To už by nám nerozuměl vůbec nikdo.
Milan Chovanec pro vládu jako jediný z poslanců nezvedl ruku. Neměl byste mu za této situace říct, ať složí poslanecký mandát, když se mu to tak nelíbí?
Očekával bych, že Milan Chovanec bude mít jako zkušený politik dostatek síly, aby to rozhodnutí udělal sám. A ne aby se schovával za rozhodnutí někoho jiného. On nejprve řekl poslaneckému klubu: Když mě vyzvete, abych odstoupil, tak odstoupím. Pak vystupoval stejně na předsednictvu. Myslím, že to není adekvátní a fér jednání. On sám přece musí vědět, jestli chce odejít, nebo ne. Nemůže se schovávat za to, že ho k tomu někdo vyzve.
Podle vás by odejít měl?
Myslím, že pokud se zachoval v rozporu se svými předchozími prohlášeními – kdy jasně říkal, že vládu podpoří, pokud tak členská základna rozhodne – tak by asi odejít měl.
Dále tu byla poměrně legrační rezignace nerezignace Jaroslava Foldyny na post místopředsedy ČSSD. O čem to podle vás svědčí?
Hodně to souvisí s tím, že je Jarda Foldyna hodně emotivní. V první chvíli asi chtěl rezignovat a pak si to rozmyslel. Nicméně z mého pohledu si sociální demokracie bude muset vyjasnit některé základní principy z hlediska hodnot i fungování. Pokud poslanec Ústeckého kraje pokládá za největší problém náš vztah s Maďarskem, tak asi úplně nevnímá realitu toho kraje. Já v Ústeckém kraji vidím daleko větší problémy. Ať jsou to exekuce, nebo problémy s bydlením. Očekával bych, že to bude prioritou působení poslance za tento region. A ne že se bude zúčastňovat demonstrace s Tomiem Okamurou před maďarskou ambasádou, kde nota bene Okamura otevřeně napadá předsedu ČSSD. To je problém.
Jste rád, že si Foldyna svoji rezignaci rozmyslel, nebo byste mu spíš doporučoval, aby funkci složil?
To je totéž. Jsou to přece dospělí lidé a politici a mají se umět rozhodnout sami.
Zatřetí tu máme úterní zasedání platformy Zachraňme ČSSD okolo Jiřího Zimoly s Michalem Haškem. Původně jste tam jel s tím, že je vyzvete, aby platformu rozpustili...
(skáče do řeči) Já jsem je k tomu vyzval. Několikrát.
Nicméně hlavním výstupem z jednání bylo, že vám tam dali kartáč, protože jste slabý předseda, a další jiné věci, ne?
Protože oproti původní dohodě, že se bude jednat o vnitrostranickou diskusi a nebudeme ji komentovat ven, měli někteří účastníci potřebu sdělit obsah jednání médiím. Já tu dohodu držel, obsah jednání jsem nekomentoval. Nyní tedy mohu říct, že jsem tam zhodnotil situaci ČSSD a řekl členům platformy, že pokud chceme sociální demokracii zachraňovat, měli bychom ji zachraňovat všichni společně, nevytvářet tady nějaké frakce a hádat se, kdo chce tu stranu zachránit víc. Vyzval jsem platformu, aby se rozpustila a zapojila se do práce v ČSSD. Na sobotním jednání ústředního výkonného výboru (ÚVV) budu hovořit o tom, že chci vytvořit programovou radu, do níž chci zapojit nejen úspěšné komunální politiky. Chci, abychom si určili klíčové priority, které budeme ve vládě prosazovat nad rámec toho, co už jsme vyjednali. Tam bude každý vítán. Ale řešení nevidím v tom, že si každý vytvoříme vlastní platformu. Strana má standardní orgány, grémium, předsednictvo, ústřední výkonný výbor. To jsou orgány, které rozhodují.
Michal Hašek tvrdí, že jsou „srdcaři“a že se platformy vzdát nechtějí. Budete je k tomu nějak nutit, nebo se pojede dál?
To asi vypovídá o tom, jak uvažují a co je jejich cílem. Nebráním se žádné vnitrostranické diskusi. Jednání s platformou Zachraňme ČSSD se nijak nelišilo od desítek setkání s členskou základnou, které jsem absolvoval. Diskuse se nebojím, v době kampaně jsem objel většinu krajů a vždy jsem měl večer debatu se straníky. Na řadě těch schůzek bylo daleko víc účastníků než na úterním jednání platformy. Ale vždy jsme ji drželi na půdě ČSSD. Nikdy by mě nenapadlo, že poté, co si vyměníme názory třeba se straníky v Jihlavě, uspořádám tiskovou konferenci a sdělím národu, co se našim straníkům líbí, a co nelíbí. Bohužel ne všichni postupují takhle.
Nicméně pár výstupů z jednání, která prezentoval váš první místopředseda Jiří Zimola, si pojďme rozebrat. Dostal jste kartáč, že jste měkký?
To si rozhodně nemyslím, ani to tam takto nepadlo. Diskusi bych rozdělil do dvou částí. První byla věcná o směřování strany, ve druhé si pak někteří jednotliví členové řešili vlastní problémy nebo frustrace z toho, jak se k nim strana v minulosti zachovala. Ale to je nějaká historie a nemyslím, že by to mělo ovlivňovat naši aktuální politiku.
Dalším výstupem bylo, že byste snad měl v sobotu na jednání ústředního výkonného výboru nabídnout funkci předsedy k dispozici. Je to pravda?
Požádám ÚVV o důvěru.
Jistě, to ale fakticky znamená, že když ji nedostanete, jako předseda končíte.
Ano, dá se to tak vysvětlit. Zastávám názor, že předseda strany má po takovém volebním výsledku přijít s nějakým řešením. Já ho prezentoval, jde o účast a naplňování našeho programu ve vládě, což je zpochybňováno. Zadruhé chci představit některá opatření, jež by nás dovedla ke sjezdu. Pokud to ale mám udělat, potřebuji pro to důvěru strany. Jestliže tady někdo zpochybňuje fungování předsedy, je nejčestnějším způsobem postavit se před stranický orgán, kterému jsem zodpovědný, a požádat ho o důvěru. Pokud ji získám, budu to brát jako potvrzení mandátu pro prosazování svých řešení.
Není to trochu Kocourkov? Předsedou jste byl zvolen letos v únoru a za pár měsíců v březnu máte další sjezd. To o sobě budete hlasovat co tři měsíce?
Pokládám to za nezbytný krok, protože si potřebuji ověřit, zda mi ta strana věří, nebo ne.
Nenavrhoval jste svým kolegům z vedení ČSSD, aby o sobě nechali hlasovat také? Nebo to má být pouze o Hamáčkovi?
Nenavrhoval jsem to. Předseda je jenom jeden. On by měl přijít s nějakým řešením a získat pro ně důvěru. Nemyslím si, že právě vzhledem ke sjezdu má smysl hlasovat o jednotlivých členech vedení, je to o předsedovi.
Jiří Zimola po zasedání platformy Zachraňme ČSSD mluvil i o tom, že jste se bavili o možné rekonstrukci vlády, tedy možné výměně vašich ministrů. Opravdu chcete někoho měnit? Koho?
Já ne. Řekl jsem, že tři měsíce po nástupu vlády není na pořadu dne, abychom diskutovali o rekonstrukci. Že to tam v diskusi padlo, to je pravda. Ale kladu si otázku, proč bychom to teď měli dělat. Zda za tím spíš nejsou osobní zájmy některých aktérů.
Kterých?
Některých.
Pojďme si to tedy probrat jméno po jméně. Vy asi na vnitru končit nebudete. Ministra zahraničí Tomáše Petříčka jmenoval prezident v úterý. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová je...
(skáče do řeči) Pracuje velmi dobře.
Pak tam máme na ministerstvu zemědělství Miroslava Tomana, oblíbence prezidenta Miloše Zemana a platformy ČSSD. Takže mi z toho vychází, že Zimola, Hašek a spol. požadují výměnu ministra kultury Antonína Staňka. Je to pravda?
Na tuto otázku musí odpovědět ten, kdo tu výměnu navrhuje. On musí říct, zda chce vyměnit ministra kultury nebo ministra zemědělství a proč. A kdo by měl přijít na jeho místo.
Jsou pravdivé spekulace, že by měl o post ministra kultury zájem Jiří Zimola?
To se zeptejte Jiřího Zimoly. Já jsem ale s tím, jak pracuje Antonín Staněk, spokojen.
Mimochodem, jak vlastně funguje vaše spolupráce se Zimolou? Prezident Zeman ČSSD doporučil, aby si váš tandem nechala v čele i po sjezdu a okolo vás se ostatní semkli.
Je pravda, že si týmovou spolupráci představuji trochu jinak. Mrzí mě, že se v poslední době náš pohled na tu spolupráci trochu liší. Ale o tom, kdo povede sociální demokracii, rozhodne sjezd v březnu příštího roku. Zastávám názor, že bychom měli ČSSD udržet jednotnou, neměli ji štěpit a dělit. S tím jsem ostatně šel do vedení strany a celou dobu se o to snažil. Protože když rozbijete sedm procent, vycházejí vám z toho dvě strany po třech a půl.
Na druhé straně ČSSD tvoří dvě nesourodé skupiny. Zastánci tzv. moderní levice se záběrem na Evropu, nejrůznější ismy a genderovou korektnost, do které řadím i vás. A pak je tu skupina sympatizantů Miloše Zemana typu Zimoly, Haška či Zdeňka Škromacha, kteří politiku vidí úplně jinak. Navzájem si odpuzujete voliče. Nebylo by prostě lepší stranu rozdělit?
Problém je v tom, že v rámci toho souboje – nebo spíš diskuse – v rámci ČSSD obě skupiny akcentují věci, které nás dělí. Myslím si ale, že máme pořád ještě spoustu věcí společných. Program, na kterém jsme se shodli, historii, jež nás spojuje. Ty skupiny však hovoří hlavně o tématech, která pak asi působí odstředivě. Nicméně já nebudu ten, kdo by dělil ČSSD. Udělám vše pro to, aby zůstala jednotná.
Přece nemůžeme vládní projekt hodit do koše a prohlásit, že rozhodnutí členské základny bylo úplně špatné. To už by nám nerozuměl vůbec nikdo.