Norsko (opět) mění historii
Země se omluvila tisícům žen, které spaly s německými okupanty a po válce byly pronásledovány
OSLO Byly mu nějaké čtyři roky, když skončila válka. Poslali ho do státního výchovného zařízení mezi psychicky narušené děti, kde celé noci nemohl spát.
„Byla to hrozná zkušenost,“vzpomíná norský důchodce Paul Hansen na dobu, kdy nesměl chodit do stejné školy jako ostatní norské děti a všichni si na něj ukazovali prstem. Prožil si peklo.
Byl jedním z odhadovaných 12 tisíc dětí, které Norky počaly během okupace s německými vojáky. Po válce potom děti čelily mnoha ústrkům a pronásledování.
Už před lety se norská vláda těmto dětským obětem druhé světové války omluvila.
Zatýkali je bez obvinění
Tento týden přidala norská premiérka Erna Solbergová další oficiální omluvu, tentokrát jmenovitě ženám, které navázaly vztah s nacisty. Bylo jich odhadem až 50 tisíc.
Čelily po válce perzekuci ze strany úřadů, byly zatýkány bez obvinění, vězněny bez soudu, mnoho jich úřady zbavily občanství a vyhostily ze země.
„Byla to temná kapitola norské historie,“uvedl norský křesťanskodemokratický poslanec Finn Kristian Marthinsen, který se vyrovnáním s těmito starými křivdami zabýval.
Premiérka Solbergová uvedla, že tyto mladé ženy byly vystaveny ostudnému zacházení. „Chtěla bych se jim jménem vlády omluvit,“řekla Solbergová na shromáždění k 70. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv.
Nacisté Norsko přepadli v dubnu 1940. Naděje severské země, že Německo bude respektovat její neutralitu, tak vzaly rychle zasvé. Byla totiž příliš strategicky důležitá. Postupně se v zemi usadilo až 300 tisíc vojáků wehrmachtu.
Němci přitom pohlíželi na Norsko jako na spřízněnou zemi. „Pro nacistické ideology rasismu patřili Norové mezi nejčistší příslušníky germánské (nordické) rasy a byli tedy potenciálními členy ‚panského národa‘, kterému je souzena vláda nad světem,“napsal český historik Miroslav Hroch.
Tyto sympatie Němců se postupně zhmotnily v mnoha osobních vztazích s Norkami. Tyto ženy se nijak bezprostředně nepodílely na německých válečných zločinech.
Dostaly nálepku kolaborantek a po válce je nečekal lehký osud.
„Provinily se tím, že porušily nepsaná pravidla a zpronevěřily se morálním hodnotám,“soudí Guri Hjeltnesová, která stojí v čele norského střediska pro studium holokaustu a náboženských menšin.
Mnohé z dětí se dostaly do Německa v rámci nacistického programu „rasové čistoty“Lebensborn. Na základě dohody Spojenců a norské vlády se po válce vracely do Norska. Čekaly je tam urážky a posměch.
„Bylo mi pouhých šest let, když mě v roce 1947 přesunuli zpět do Norska, a bylo to mé nejhorší období v životě,“vzpomínala Laila Toveová,
Podle norského střediska pro studium holokaustu a náboženských menšin mělo poměr s německými vojáky za války 30 tisíc až 50 tisíc Norek. Ty po válce čelily nenávisti veřejnosti, propouštění z práce či vyhoštění ze země. (ČTK)
která v té době neuměla jediné slovo norsky. Čekalo jí dennodenní bytí a ponižování ve škole.
Jedno z prvních slovíček, které v novém domově pochytila, bylo „ty německá děvko“. Cítila, jak ji ostatní děti nenávidí.
Trpěly děti i jejich matky
Pronásledovalo je bití a šikana. „Byly pro ostatní živoucí připomínkou, že ne všichni Norové povstali proti německé okupaci,“říká historik Kare Olsen.
Mnoho z pronásledovaných dětí postihly psychické problémy, které řešily drogami a alkoholem, stejné potíže dopadly i na jejich matky.
K jejich případům přitáhla pozornosti také Anni-Frid Lyngstadová, zpěvačka švédské ikonické čtveřice ABBA, jejíž otec byl poddůstojník wehrmachtu. Z obav před pronásledováním ji babička odvezla do Švédska, kde později zazářila.
O svém dětství nerada mluvila, tak jako tisíce Norek, pro které byl konec války temným obdobím.