Tuberkulóza. Nejtěžší sociální choroba

Podle předpisů platných v rakouské monarchii nebyla tuberkulóza (TBC) systematicky sledována, pouze se ohlašovalo úmrtí, jehož příčinou byla tato nemoc. TBC byla v té době nejrozšířenější sociální chorobou, na niž umíraly jen v českých zemích až desetitisíce lidí ročně. Byla známa od března roku 1882, kdy německý lékař Robert Koch (1843–1910) poprvé referoval o bacilech TBC na shromáždění Fyziologické společnosti v Berlíně. Již před Kochem však francouzský vojenský lékař Jean Antoine Villemin dokázal v roce 1865, že TBC je přenosná.

Generaci českých studentů, která se po roce 1882 zformovala kolem Spolku českých mediků na Lékařské fakultě Univerzity Karlo-Ferdinandovy, nemohla nechat lhostejnou vysoká mortalita TBC. Zájem o TBC se u jednoho z nich, Františka Hamzy, probudil právě při shánění materiálů pro výstavu ve starých chalupách, mlýnech atd. V roce 1901 založil ve východočeské Luži vlastní léčebný ústav pro tuberkulózní a skrofulózní děti. V prvním roce se zde léčilo 11 dětí, o deset let později již přes dvě stě. Jeho kolega ze Spolku českých mediků Ivan Honl založil v roce 1899 Spolek pro zřizování léčeben pro nemoci plicní, pro tuberkulózní pacienty v zemích Koruny české.

Krátce po otevření ústavu zavedl Hamza doposud neužívané způsoby léčby. Především hygienicko–dietetickou terapii a pohybovou terapii, při níž využíval zejména přirozených přírodních zdrojů – slunce a příznivé klima – terapii ovzduším, rozpracoval systém postupů, které dnes patří do ergoterapie. Prosazoval důslednou profylaxi a prevenci podmíněnou systematickou zdravotní výchovou. Vycházel ze zásady poskytování naprosto stejné péče všem pacientům, bez ohledu na jejich majetkové poměry. To mělo i své hlubší důsledky v užívání tmavého ústavního plátěného oblečení bez rukávů, přezdívané „ampír“, zavedeného po vzoru severofrancouzského sanatoria Berck sur Mer. Mezi Hamzova ozdravná opatření zavedená v léčebně patřila i tzv. metoda „průvanu a kozího mléka“. V léčebně se totiž neustále větralo a okna se zavírala jen za mrazu. V zimě byly děti v kontaktu s čerstvým vzduchem namísto větrání přemisťováním lůžek na balkony. Při léčebně zřídil školu.

Hamza prosazoval i vlastní lékaře do továren a školního lékaře pro školní obvody. Chtěl preventivní prohlídky pracovníků s potravinami (1913 zemřela na TBC 1/3 pracovníků a prodejců s potravinami a mezi hostinskými živnostníky byla úmrtnost na TBC 1/2).