Nevšední kariéra dospěla k velkolepému večírku

Vyprodaná O2 arena. Mezi hosty idol Andre Agassi, jenž přiletěl na otočku z Las Vegas. Novak Djokovič, který si našel chvilku, ač právě znovu dobývá špičku žebříčku. A dále Jaromír Jágr, Petr Čech, Pavel Nedvěd... Rozlučka Radka Štěpánka byla velkolepá. Ukázala, jak dlouhou urazil cestu. Nejen proto, že jeho profesionální pouť trvala 21 let. Že se navzdory skeptickým věštbám vyškrábal z pozice outsidera až na osmé místo žebříčku ATP. Že si splnil dětský sen a vyhrál (dokonce dvakrát) rozhodující, pátý mač finále Davis Cupu. Pozoruhodný je též vývoj jeho osobnosti, který se promítal do jeho pověsti. Odchází jako ctěný veterán. Jako manžel a otec. Úspěšný muž, který si sportem vydělal slušné jmění. Legenda svého druhu. Přitom jej kdekdo považoval za fracka, když se hádal s daviscupovým kapitánem Sukem a svazovým bossem Kaderkou. Odmítal pozvánky. V prosinci 2006 se v osmadvaceti zlostně rozžehnal s reprezentací. Kaderka označil jeho jednání za pohrdání českým tenisem. Sukův nástupce Navrátil řekl, že se Štěpánek prostě jen vymlouvá. Soupeře na dvorcích dráždily jeho ryčné projevy radosti či poskakování po povedené výměně. Proslulá je aféra ze čtvrtfinále Davis Cupu 2012 proti Srbsku: Tipsarevič obvinil Štěpánka, že ho po utkání hrubě urazil a místo stisknutí ruky nabídl jen prostředníček. Někomu vadily jeho extravagantní úbory. Bulvár pitval jeho vztahy s tenistkami Hingisovou, Vaidišovou či Kvitovou. Rádobyvtipní rýpalové ho pak s gustem prohlašovali za hrobníka jejich kariér. Sám se občas choval popudlivě na kurtu i při rozhovorech.

V posledních sezonách ovšem působil mnohem vyrovnaněji a spokojeněji. Klid mu do duše napumpovaly daviscupové triumfy i olympijská medaile. Seděla mu role vytrvalého bojovníka s časem, jenž v pokročilém věku dál zápolil s nejlepšími a bavil diváky. Začal ho hřát potlesk po porážkách, jež dřív tak nesnášel. Zrál. Stoupala jeho popularita a respekt v branži, o čemž svědčí třeba i návštěva na jeho čtvrtečním večírku.