Obliba koalice Merkelové se propadá strmě ke dnu
Vládní strany se sotva otřepaly z volební prohry v Bavorsku a za týden je čeká další test v Hesensku. Jejich vyhlídky nejsou dobré.
BERLÍN Po nedávném debaklu pravice v Bavorsku slibovala kancléřka Angela Merkelová, že obnoví důvěru ve svou křesťanskou unii CDU/CSU i ve svůj pravolevý kabinet v Berlíně.
Ve stejném duchu se přidala i šéfka koaličních sociálních demokratů (SPD) Andrea Nahlesová. „Něco už se musí změnit,“ujišťovala.
Uběhl týden a zatím se nezdá, že by Němci na vládu změnili názor.
Aktuální průzkum veřejného mínění Deutschland-Trend vypovídá o masivním odlivu sympatizantů obou vládních stran. Společně by nedosáhly ani na 40 procent.
To je výrazný propad. Ještě nikdy od roku 1997, odkdy se tento průzkum provádí, si nevedla pravolevá koalice tak zle. Nálada v centrálách vládních stran není valná.
„Rozčarovaní němečtí voliči trestají obě vládní strany, takže všichni ostatní z toho těží,“říká Thomas Kleine-Brockhoff, šéf berlínské kanceláře think-tanku German Marshall Fund.
Pokud by se konaly spolkové volby tento víkend, blok křesťanských stran CDU/CSU by dostal pouhých 25 procent. A SPD by dopadla mnohem hůř. Dostala by pouhých 14 procent hlasů.
Podle mnoha ohlasů Němci trestají zejména tradiční levici za její nevýrazné účinkování v pozici slabšího koaličního partnera v Berlíně. To není ani pro Merkelovou dobrá zpráva. Je s SPD na jedné lodi. A už příští víkend ji čeká další ostrý test: zemské volby v šestimilionovém Hesensku. Důležité spolkové zemi, s velkým finančním centrem Frankfurtem nad Mohanem.
CDU vyhraje, jde o to, s jakým výsledkem. Jakékoli další slabší skóre v tak krátké době by bylo pro Merkelovou potupné. Zvýraznilo by hlasy, které zpochybňují její politickou budoucnost.
A čas rychle běží. Už v prosinci čeká Merkelovou významné hlasování o předsednictví v její CDU. Donedávna vypadala její pozice neotřesitelně, poslední týdny to už ale zdaleka neplatí.
„Naprosté vyčerpání, které vyzařuje z Merkelové a její vlády, je nepřehlédnutelné,“míní Martin Florack, politolog ze západoněmeckého Duisburgu. „Lidé si naléhavě přejí vidět nějakou změnu.“Z toho všeho profituje opozice.
Vzestup Zelených i AfD
Kdo hlasy nespokojenců sbírá? Z levé strany politického spektra především Zelení, kteří zazářili před týdnem v bavorských volbách. Podle aktuálního průzkumu by získali na spolkové úrovni 19 procent. To je pro ně nejlepší výsledek od roku 2011. Ještě loni měli Zelení ve volbách pouhých osm procent a do parlamentu se dostali jako nejslabší ze šestice stran.
Slušných 16 procent si potom stále drží proti-imigrantská strana Alternativa pro Německo (AfD), která zase bere hlasy nespokojených sympatizantů pravice. To znamená, že se SPD se svými 14 procenty krčí až na čtvrtém místě.
Pocit zmaru obou vládních partnerů prohlubuje řevnivost a nepřátelství v jejich táborech. Obě strany se obviňují navzájem, nespokojenost bobtná i mezi straníky. Pokud by CDU či SPD v Hesensku výrazně neuspěla, budoucnost Merkelové i Nahlesové by byla nejistá.
„Zejména postavení kancléřky už zdaleka není tak nezpochybnitelné, jako tomu bylo v jejích prvních třech termínech v úřadu,“shrnul mínění členské základny CDU šéf Spolkového sněmu Wolfgang Schäuble, ve svých 76 letech už veterán německé politiky.
Výsledek příštích zemských voleb v Hesensku podle něj o osudu kancléřky rozhodne.
Politici tradičních stran přesto nemusí věšet hlavy. Podle jiného průzkumu televize ARD se stále 51 procent Němců obává situace, kterou by přinesl dokonalý propad zavedených politických stran.
Průzkum vypovídá o odlivu příznivců obou vládních stran.