Obraz, který vzrušil Ameriku
Klasicky americká historie o tom, jak se Andy Thomas stal během jednoho týdne nejznámějším malířem USA.
Jak se ti chlapci pěkně baví... Ale i tak ten obraz vyvolal v Americe vlny. Objevil se na stěně za Donaldem Trumpem při jednom televizním interview, a tak ho kdekdo začal rozebírat. Trumpa jako takového, Trumpa na obraze i obraz samotný. To první a druhé víc.
Jediný, kdo může být šťastný, je muž jménem Andy Thomas. Žije v Missouri a moc lidí o něm asi neslyšelo. Teď s ním dělají rozhovory na CNN a jeho obraz srovnávají s Renoirovým Obědem na lodi (jde spíše o kompozici, ne o kvalitu) a da Vinciho Poslední večeří (protože i při ní všichni sedí u stolu). Znělo to hezky, i když to bylo řečeno s úsměvem.
V každém případě byl Andy Thomas v posledních dnech rozhodně nejznámější americký malíř.
Stalo se to takhle: Thomas maluje scény z Divokého západu a bitvy občanské války, obrazy jako smrt gangstera Johna Dillingera, zastřelení Divokého Billa Hicocka, staré ropné vrty, Huckleberryho Finna na voru odplouvajícím po Mississippi, indiány uhánějící na mustanzích kolem lokomotivy a podobně. Jeho obrazy se prodávají od pětatřiceti dolarů, strop je něco přes tisíc.
A taky maluje prezidenty. Obraz, který z něj přes noc udělal Někoho, se jmenuje Republikánský klub. Jsou na něm největší nebo nejznámější republikáni, jak se baví v hospodě u stolu. Abraham Lincoln, Teddy Roosevelt, Dwight Eisenhower, Richard Nixon, Gerald Ford, Ronald Reagan, oba Bushové a – Donald Trump.
Nejlepší kamarádi smějící se nějaké vtipné historce, kterou vypráví Lincoln, což je hodně zvláštní, protože to byl zasmušilý melancholik.
Ale zřejmě se s kolegy fakt dobře bavil.
Trumpovi obraz věnoval kongresman Darrell Issa, který má prý doma pár Thomasových děl. A Trumpovi se líbil, tak si ho pověsil do své soukromé jídelny v Bílém domě. Pak tam na rozhovor dorazila televize a celá Amerika to uviděla.
Kdyby byl prezidentem někdo jiný, v tu chvíli by na to zase zapomněla. Kdyby to byl třeba Barack Obama, média by dospěla k názoru, že je to od něj milé, pověsit si něco takového k jídlu. Ale v Bílém domě sedí Trump, takže se to muselo okamžitě rozpitvat. Psychiatricky i esteticky.
A tak se hned začalo říkat, že obraz je bizarní a že je to doklad Trumpova narcisismu, protože normální člověk by si v Bílém domě sám sebe nepověsil.
Experti přišli taky na to, že Trump je vylepšený. V zemi, která utrácí desítky miliard za plastické operace a ještě se tím chlubí, prezidentovi vyčetli, že pod štětcem prošel omlazovací kúrou, má pravidelnější obličej, více vlasů, vylepšený úsměv a hlavně je štíhlejší než ve skutečnosti. A už se nadhazovalo, že to byl vlastně asi ten důvod, proč se mu obraz zalíbil. Dokonce to jednu chvíli téměř vypadalo, jako by si Trump obraz speciálně objednal na zakázku.
Kdepak, Andy Thomas je takhle maluje. Nějak zapadlo, že předtím udělal i Demokratický klub, kde sedí u stolu Andrew Jackson, Woodrow Wilson, Franklin Roosevelt, Harry Truman, John Kennedy, Lyndon Johnson, Jimmy Carter, Bill Clinton, Barack Obama a vypadají, že právě dostali na pití množstevní slevu. Thomas maluje i další prezidentské skupinky. Na jednom obraze republikáni mastí karty, na jiném hrají kulečník.
Z obrazů je rovněž patrné, že Republikánský i Demokratický klub se nacházejí ve stejné nálevně. Možná jen u jiného stolu, protože sloup, který je u republikánů vpravo, je u demokratů vlevo. A pro dobré pozorovatele je tam ještě jedna věc. Mezi muži je na obou obrazech vidět jediná žena. Hádejte, co tam dělá.
Je to budoucí republikánská (demokratická) prezidentka, která si přichází přisednout. Od Thomase to byl dobrý tah. Prezidentka sice není skoro vidět, ale jistě se líbí všem. A tak ho demokraté nebudou nijak kritizovat za Republikánský klub a zhublého Trumpa a republikáni za Demokratický klub. Zákazníky si zachoval na obou stranách. Nakonec asi ani nevadí, že zkrášlil Trumpa. Jak řekl v několika z řady interview, která teď rozdal, vylepšuje všechny prezidenty hlava nehlava.