Plíce nebolí, to je zákeřné
Vídáme plíce zblízka, lidi z města je mají špinavější, říká plicní lékař Jiří Votruba
Kristína Paulenková
PRAHA Pacienti s tak závažným onemocněním, jakým je rakovina plic, většinou přicházejí k lékaři pozdě. „Až když začnete kašlat krev nebo vás začne bolet hrudní stěna, zjistí se, že máte plicní rakovinu,“popisuje primář Jiří Votruba z 1. kliniky tuberkulózy a respiračních nemocí VFN a 1. LF UK v Praze. Pomoci nemoc odhalit včas by mohl takzvaný screening plic, tedy preventivní vyšetření rizikových skupin, což dokládá i nedávná evropská studie Nelson.
A právě Pražanů se nemoci dýchacího ústrojí týkají více než ostatních obyvatel Česka. Podle nového výzkumu Ústavu zdravotnických informací a statistiky trpí lidé žijící v Praze nemocemi dýchacího ústrojí výrazně více než obyvatelé ostatních částí republiky. Astma se v metropoli vyskytuje dokonce dvakrát častěji. Na vině je doprava, průmysl i kouření.
V Praze je podle nedávné analýzy Ústavu zdravotnických informací a statistiky nadprůměrný výskyt nemocí dýchací soustavy, překvapuje vás to?
Logiku to má. Praha je město, které je silně znečištěné zejména exhaláty, tedy odpadními látkami výfukových plynů, ale i ostatním průmyslovým znečištěním. V poslední době se hovoří hodně i o znečištění nanočásticemi, které také mají na svědomí mnohá plicní onemocnění. A v neposlední řadě v Praze lidé poměrně dost kouří. Jde o kombinovaný vliv těchto civilizačních faktorů, se kterými se ve velkých městech setkáváme a nevyhýbají se ani Praze.
Jak moc má vliv na onemocnění plic právě třeba doprava?
Je několik typů smogu. Z aut je většinou smog na podkladě dusíku. Průmyslové znečištění z komínů je spíš sirné. Ale úplně tak jednoduché to není. Je nutné si uvědomit, že znečištění má vždy kombinovaný vliv na lidský organismus. Zpravidla se jedná o dráždění, které zhoršuje už nějakou existující plicní chorobu. Není to tak, že člověk začne dýchat exhaláty a onemocní.
Takže jen životní prostředí nemoc nezpůsobí…
O tom se vedou spory. Je pravděpodobné, že to, jakou má člověk genetickou výbavu, hraje roli v tom, jak reaguje na životní prostředí a jak se vyvíjí a zda bude, nebo nebude mít nějaké choroby, které jsou s tím vlivem životního prostředí spojené. Jestli silně znečištěné prostředí přímo vede k nějakým chorobám, pak se jedná spíše o chronickou obstrukční plicní nemoc a plicní tumory. Asi to nebude astma, protože astma je multifaktoriální nemoc, která nebude jednoduše způsobená jenom prostředím.
Jak to?
Astma je nemoc, která je velmi různorodá a jednotliví astmatici se od sebe značně odlišují. Někteří mají například převažující část refluxu, to znamená, že jim kyselý žaludeční reflux chlístá na hlasivky do průdušek a z toho mají symptomy, a jiní zase velmi barvitě reagují na podněty zevní, zejména alergické.
Jak moc ovlivní plíce život ve městě?
Nemáme žádné jednoznačné doklady o tom, že by dlouhodobý pobyt ve městě byl nějakým způsobem výrazně limitující k přežití v souvislosti s plicním onemocněním ve srovnání s těmi, kteří ve městě nežijí. Přesto bychom považovali za nesporné, že iritace průdušek, chronické kašle, exacerbace (zhoršení nebo nové vzplanutí nemoci, pozn. redakce), bronchiální astma nebo chronické plicní obstrukční nemoci jsou ve městech častější, protože jsou tady lidé víc vystaveni znečišťujícím faktorům. My tady plíce vídáme zblízka a plíce lidí z města jsou špinavější. Jsou tam antrakózy, tedy tmavé fleky na plicích a další depozita.
Jaké nejčastější onemocnění plic vy tady léčíte?
Řešíme celou řadu plicních nemocí, ale nejčastěji je to chronická obstrukční plicní nemoc, která je nejvíc spojená s kouřením, pak také bronchiální astma, které je spojeno s řadou faktorů, a bohužel i plicní rakovina, která je spojena převážně s kouřením a pravděpodobně i s faktorem životního prostředí.
V jakém věku vás pacienti nejčastěji vyhledají?
To záleží na diagnóze, pacienti s rakovinou přicházejí kolem 60 nebo 65 let života, ale bohužel teď chodí čím dál mladší lidé. Astmatici jsou zpravidla mladší a pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí jsou zpravidla starší.
Ale třeba podle studií by se měl výskyt rakoviny plic pomalu snižovat...
Na tom, že dlouhodobě velmi mírně klesá výskyt plicní rakoviny u mužů, se podílí to, že muži trochu méně kouří. Jenže roste u žen, protože ty kouří víc.
Plíce nebolí a lidé často rakovinu plic zjistí velmi pozdě. V jakých případech by si člověk měl nechat vyšetřit plíce?
Plíce nebolí a to je na nich to zákeřné. V plicích vám může dorůst nádor velikosti dětské hlavy a nikdo Město nezabíjí to nepozná. Až když začnete kašlat krev nebo vás začne bolet hrudní stěna, tak se zjistí, že máte plicní rakovinu, proto se v poslední době snažíme u pacientů, kteří jsou v těžkém riziku kvůli kouření, prosadit plicní screening pomocí CT. Preventivní screening u nás zatím nefunguje, ale v Americe a i v evropských zemích se prokázalo, že má smysl. Medicína, kterou děláme, je někdy trochu smutná, protože často chytíme onemocnění až v pozdní fázi, což bychom chtěli změnit, a nevypadá to, že by byla jiná cesta než screeningové metody. Aktivita tabákových společností je zatím vysoká a neregulovaná a kouření v naší zemi klesá jen mírně.
Jakých pacientů by se to mělo týkat?
My se pokoušíme zahrnout nejen pacienty, kteří kouří a vystavují se rakovině plic, ale i ty, které ohrožují i jiné choroby, například chronická obstrukční plicní nemoc.
Je pravda, že screeningové programy na včasné zjištění rakoviny prsu fungují dobře, dočkáme se tedy v brzké době i screeningových programů plic?
Chystáme to už čtyři roky, ale zatím jsme to neprotlačili přes ministerstvo ani přes pojišťovnu. Letos v září vyšla studie Nelson, což je největší evropská screeningová studie, která jednoznačně ukázala, že screening rizikové populace má smysl. Takže pevně doufáme, že na základě dat z Nelson study budeme schopni zahájit naši screeningovou aktivitu.
Kolik procent vašich pacientů jsou kuřáci?
U pacientů s plicní rakovinou je 85 procent kuřáků. Mezi pacienty s chronickou obstrukční plicní nemocí je zhruba 85 procent kuřáků. V případě astmatiků a lidí s jinými plicními problémy je to běžných dvacet až čtyřicet procent.
Co člověk může udělat pro to, aby se vyhnul problémům s plícemi?
Měl by se udržovat v dobrém fyzickém stavu. Když se člověku podaří kouřením si plíce částečně zhuntovat, tak je dobré držet ty ostatní systémy v pořádku – to znamená srdce a svalový aparát.
Když chce pacient přestat kouřit, co mu doporučíte? Pro většinu lidí to není snadné.
Kuřákům to nemá smysl vyčítat, protože nikotin, který je obsažen v cigaretách, je silnější návyková látka než třeba opiáty. Takže je to rozhodně něco, s čím je třeba soucítit. A takoví lidé, kteří to nezvládnou, musí jít k lékaři, který je schopný jim s tím pomoct. My máme centrum pro odvykání kouření ve fakultní nemocnici, které je na to velmi dobře vybaveno. Mají na to jak psychologické, tak farmakologické pomůcky.
Co říkáte na elektronické cigarety, které jsou teď v módě?
Nikdo rozumný vám elektronické cigarety nedoporučí. Původně jsme si nebyli jistí, ale teď už máme k dispozici řadu studií, které dokládají, že jsou karcinogenní i poškozují plíce, takže já rozhodně elektronické cigarety nedoporučuji.
Začíná sezona chřipek a dalších nemocí. Když člověk neléčí zápal plic nebo chřipku, může si tím poškodit plíce?
Chřipkou spíše ne. U pneumonie, zvláště té bakteriální, rozhodně ano. Ta může vést k rozsáhlým následkům, zejména k tvorbě takzvaných bronchiektázií, to znamená, že průdušky se změní a vytvoří se v nich balonky, ve kterých stagnuje bronchiální sekret, který vede k dalším chronickým zánětům. Ale ani chřipka by se neměla podceňovat.
Pomáhá nošení roušky k tomu, aby se člověk v době chřipkových epidemií nenakazil?
To je nesmysl až na to, že vy můžete trochu ochránit svoje okolí, když máte nějakou infekci, protože tolik neplivete na ostatní. Ale že by se člověk ochránil díky roušce, to je hloupost.