První linkový let nesl jediného pasažéra
Historie pravidelné československé letecké dopravy se začala psát na sklonku října před 95 lety. Z kbelského letiště odstartoval dvouplošník s poštou a novinářem na palubě na premiérový linkový let do Bratislavy.
KBELY Velká podívaná se odehrála na malém travnatém letišti v Kbelích v pondělí 29. října 1923. Start dvoumístného letounu typu Aero A-14 Brandenburg si nenechal ujít ministr veřejných prací Antonín Srba ani vysocí armádní důstojníci anebo činovníci nedávno založených Československých státních aerolinií (ČSA).
„Slavnostnímu zahájení předcházelo pečlivé ověřování možností vzdušné dopravy prováděné od začátku roku 1923 Vojenskou dopravní skupinou. Ta zamýšlela přepravovat poštu na trati Praha–Bratislava–Košice–Užhorod,“uvedl Jan Sýkora z Vojenského historického ústavu (VHÚ).
Hlavním hrdinou zahájení linky, směřující na vajnorské letiště u Bratislavy, se stal rotmistr Karel Brabenec. Vojenský letec se u nových aerolinek stal šéfpilotem. Říjnový let absolvoval na stroji přezdívaném Branďák, s imatrikulací L-BARC. Na palubě nebyl sám, prvním pasažérem se stal redaktor Lidových novin Václav König. Kromě toho dvouplošník přepravoval balík pošty a pražských novin.
O nějakém komfortu pro pilota a pasažéra se nedalo hovořit, oba zabalení v teplých leteckých kombinézách a kaskách, leteckých helmách, usedli do otevřených kokpitů dvouplošníku. Přibližně půl hodiny po poledni mechanici po nezbytných zkouškách nahodili vrtuli a kolébající se stroj začal rolovat na start. Od země se Branďák elegantně odlepil ve 12.35. Pilot nasadil kurz na jihovýchod směrem k Běchovicím, po pravé straně zanechal Kostelec nad Černými lesy a zamířil k Ledči nad Sázavou a dále přes Českomoravskou vysočinu na Moravu rychlostí pohybující se okolo 150 kilometrů v hodině.
Mlžný manévr
Před Brnem letoun začal bloudit v husté podzimní mlze, ztracenou orientaci zkušený aviatik Karel Brabenec bez problému získal po několikaminutovém kroužení nad jednou z vísek.
Tenhle manévr neobvyklého ptáka zanechal v užaslých venkovanech nebývalý dojem. „Zmocňuje se mne letecká opička. Mávám jednou rukou, mávám druhou, mávám oběma; pak napadne mne křičet; neslyší mne sice ani pilot, ale volám slávu, směji se kozám hopkajícím na poli a vyměňuji posunkové pozdravy s ženami na poli, které odpovídají na mé pohyby rukou máváním svých kopáčů,“napsal později nadšený Václav König v reportáži o nebývalém dobrodružství.
Na cílovém letišti poblíž slovenské metropole dosedal dvojplošník opět za krásného slunečného počasí. „V Bratislavě-Vajnorech Aero A-14 přistálo ve 14.55,“uvádějí dobové záznamy.
Ve Kbelích, tehdy obci za hranicí metropole, napjaté slavnostní očekávání Brabencovým odletem nekončilo. Z Vajnor totiž přibližně ve stejnou dobu startoval v opačném směru další Branďák se značkou L-BARI. Za kniplem seděl Josef Cinibulk, na sedadle za ním coby cestující byl redaktor Ivan Bežo. I tento let proběhl bezvadně, Cinibulk v Kbelích přistál v 16.00.
„Tím začala před 95 lety pravidelná letecká doprava v Československu a je to vlastně také počátek Československých státní aerolinií,“shrnují historici. Aerolinky tehdy od vojenského letectva dostaly 17 letounů Aero A 14 a několik strojů Aero A 10. V první sezoně, která končila 30. listopadu 1923, ČSA přepravily 29 osob, 110 kilogramů zboží a 10 kilogramů pošty.
Zatěžkávací zkouškou prošlo také kbelské letiště, které bylo hlavním vzdušným přístavem metropole do roku 1937. Tehdy je nahradilo letiště Ruzyně.
Tragický let do Štrasburku
Šéfpilot Karel Brabenec, jenž měl nalétáno přes sedm tisíc hodin, se na svůj poslední let vydal v srpnu před 80 lety.
Za kniplem dopravního stroje Savoia-Marchetti SM-73 odstartoval z Prahy se třemi členy posádky a třinácti pasažéry na linkový let do Štrasburku. V oblasti Černého lesa na západě Německa letoun narazil do svahu hřebene Durbach. Nehodu nikdo nepřežil.