Pět milionů za letenku do vesmíru
Miliardáři závodí, čí raketa odnese první turisty na Měsíc, nebo alespoň na práh vesmíru. Byznys s vesmírnou turistikou je na vzestupu. Podle odhadů, jež zmínila BBC, privátní vesmírný průmysl v roce 2040 dosáhne hodnoty jednoho bilionu dolarů, tedy 22,5 bilionu korun při současném kurzu.
O prvenství se přetahuje několik známých jmen. Zdá se, že jako první turisty ke hvězdám vynese raketa společnosti Virgin Galactic britského podnikatele Richarda Bransona. Ten zkraje října slíbil, že start je otázkou několika týdnů. Virgin přitom letenky za 250 tisíc dolarů prodává už od roku 2013. Zakoupili si je například popová hvězda Justin Bieber, herci Tom Hanks a Brad Pitt nebo vědec Stephen Hawking.
Pokud to tentokrát nejsou plané sliby, Bransonův zamýšlený start komerčních letů přesto nabere velké zpoždění kvůli nehodě rakety v roce 2014 a úmrtí jednoho z pilotů. Už v příštím roce chce svůj sen o komerčním cestování do vesmíru zhmotnit i nejbohatší muž planety a šéf Amazonu Jeff Bezos. Ceny letenek zatím jeho společnost Blue Origin tají, ale podle zdroje BBC se mohou vyšplhat až ke 300 tisícům dolarů. Za částku v přepočtu 6,7 milionu korun by se neměl zákazník jen „dotknout“kraje vesmíru při takzvaném suborbitálním letu jako v případě Virgin Galactic, ale měl by se dostat až na oběžnou dráhu.
Blue Origin se podobně jako konkurenční SpaceX majitele automobilky Tesla Elona Muska snaží pokořit roky zapovězený sen o cenově dostupném létání do kosmu a také na Měsíc. Obě firmy vyvíjejí rakety, které by bylo možné použít opakovaně. A obě čelily porodním bolestem při vývoji a testování svých technologií. Rakety Blue Origin, vybavené problémovými motory BE-4, musely několikrát odložit start. Bezos udržuje od roku 2016 svůj vesmírný byznys díky „dotacím“z každoročních výprodejů akcií Amazonu v hodnotě kolem jedné miliardy dolarů. Vypomáhá si však i zakázkami pro armádu. Se společnostmi Northrop Grumman a United Launch Alliance se podílí na vývoji armádních raket pro letectvo Spojených států amerických.
Zatím jen automobil Tesla vyslal do vesmíru Američan Elon Musk na lodi své společnosti SpaceX. Plány má však možná ze všech největší. Míří nejen na Měsíc, létat by chtěl i na Mars, kde, jak se nechal slyšet, by chtěl ideálně i zemřít.
Prvním člověkem, který se po padesáti letech v roce 2023 podívá na oběžnou dráhu kolem Měsíce je japonský miliardář Júsaku Maezawa. Kolik za letenku zaplatil, nebylo oznámeno. Se stejným typem rakety se hodlá SpaceX vypravit i na Mars.
Muskova firma patří k těm, které jsou ve vesmírném byznysu nejdál. A to i pokud jde o dosaženou vzdálenost 22 tisíc mil od povrchu Země. Firma, která ke hvězdám vyslala na sedmdesát raket, se podílí také na zakázkách pro NASA, americké letectvo i argentinskou vesmírnou agenturu. Ani ona se nevyhnula problémům. Během neúspěšných misí přišla například o cenný náklad včetně špionážního armádního satelitu.
Privátní vesmírný průmysl v roce 2040 dosáhne hodnoty 22,5 bilionu korun.