Čeští vlci z Wall Streetu: Jak funguje makléřský byznys
Bývalí makléři popisují, jak snadno se dají v Česku připravit drobní investoři o peníze.
Šestadvacetiletý Dominik Mrvík žil ještě nedávno život jako z filmu Vlk z Wall Street. V kanceláři v pražských Holešovicích sledoval na monitoru vývoj cen akcií, radil svým klientům, kdy nakupovat a kdy prodávat, a užíval si vysoké výdělky. Aby byla iluze dokonalá, byl součástí jeho pracovního dne i kokain.
Fotografie s úhledně zarovnanými „lajnami“bílého prášku nám ukazuje v jedné z pražských kaváren, kde několik hodin popisuje, v čem spočívala jeho někdejší obživa – lákal klienty na takzvané rozdílové smlouvy neboli CFD. To jsou velmi rizikové investiční nástroje, určené jen profesionálům. Mrvík je však podle svých slov nabízel komukoli, kdo měl naspořených alespoň pár tisíc korun. Aby to dokázal, měl od svých nadřízených připravené barvité historky. Jako úspěšný makléř však dnes příliš nevypadá. Místo obleku s kravatou a polobotkami má na sobě svetr a tenisky. Mrvík totiž podle svých slov dostal strach, že za to, co dělá, může jít do vězení. A začal sbírat důkazy o tom, jak v jeho firmě byznys s rozdílovými smlouvami funguje.
Dnes je viceprezidentem Profesní komory finančníků ČR. Za tímto honosným názvem se však skrývá další byznys. Dominik Mrvík pochopil, že lidé, kteří kvůli jeho radám přišli o úspory, budou chtít peníze získat zpět. A on jim v tom spolu s dalšími lidmi, kteří odešli od obchodníků s CFD, za patřičná procenta z této částky pomáhá.
Dominik Mrvík měl asi sto padesát klientů. Musel všechny obvolávat, každého alespoň jednou denně, a nabízet zhodnocení peněz. Pro tento účel měl na papíře napsané vhodné „pohádky“, jak přesvědčovací strategii sám nazývá. Například, že se v Africe zřítil stříbrný důl a hodnota stříbra vyletí vzhůru. Nebo že somálští piráti přepadli tanker převážející ropu a její cenou to otřese.
Smlouvu uzavřel s klientem po telefonu, a hned jak mu nový zákazník poslal potvrzení o převodu peněz, dostal na své virtuální konto odpovídající počet kreditů, se kterými mohl začít obchodovat. „Bylo to v poměru jedna ku jedné, aby byla iluze, že jde o reálné peníze, dokonalá,“říká Mrvík, který se o svém pochybném obchodování rozhodl promluvit – ze strachu, že by za něj mohl jít do vězení.
Podstatou byznysu, v němž pracoval, jsou, jak bylo řečeno, takzvané rozdílové smlouvy neboli CFD. Zjednodušeně se klient v takovém obchodu snaží odhadnout, zda cena akcií určité společnosti nebo například zlata bude klesat nebo stoupat. Aniž akcie nebo komodity ve skutečnosti kupoval. Jak varuje Česká národní banka, obchody s CFD jsou vhodné jen pro zkušené profesionály. Kvůli takzvané „páce“, která umožňuje ovládat daleko větší hodnoty, totiž může klient ztratit daleko víc peněz, než chtěl původně investovat nebo se i zadlužit.
V USA už mají zákaz
Navíc firmy, které tyto investice poskytují, jsou často ve střetu zájmů. „Vzhledem k tomu, že zákazníkův zisk představuje pro obchodníka s cennými papíry ztrátu, může mít takový obchodník často přímý zájem na tom, aby jeho klient nebyl při obchodování s CFD úspěšný,“varuje ČNB. Ve Spojených státech jsou tyto obchody zakázané a evropské orgány letos v létě sáhly k jejich významnému omezení. V Česku se firmy vydělávající na těchto obchodech dostaly do hledáčku Finančního analytického úřadu.
„Životnost těch lidí byla třeba tři měsíce v průměru,“vypráví suše Mrvík, který se k makléřství dostal přes prodej elektřiny a plynu. Životností myslí dobu, po kterou měl jeho klient peníze. „Byli to třeba lidé, kteří si chtěli koupit dům, ale protože se jim začalo dařit, dali třeba peníze na dům k nám, protože si říkali, že časem budou mít na lepší,“popisuje.
Lidé, kteří byli jeho klienty, si mysleli, že hovoří s fundovaným expertem. Mrvík však nemá žádné finanční vzdělání. „Nedodělal jsem práva,“shrnuje svá studia.
Schéma, podle kterého jeho společnost pracovala, bylo následující: klient měl uskutečnit alespoň třináct obchodů s akciemi. Tedy těch nejméně rizikových. „V té době jsou většinou všichni v zisku třeba dvacet třicet procent. Pak přijde zlom,“popisuje Mrvíkův bývalý kolega Štěpán Straka, který se rovněž rozhodl „mluvit“. Tím zlomem myslí chvíli, kdy makléř klientovi nabídne větší byznys – více peněz, více rizika. Kvůli zmiňované páce, která umožňuje nakládat s daleko vyššími částkami, však takový klient během pár minut může přijít o celé své konto.
Mimochodem i přes varování národní banky je právě ČNB paradoxně jedním z argumentů obchodníků s CFD. Často se totiž zaštiťují tím, že jsou pod jejím dohledem. Národní banka však dohlíží jen na obchodníky se sídlem nebo pobočkou v Česku. Například společnost, pro niž Mrvík se Strakou pracovali, měla sídlo na Kypru, a tak když se její klienti obraceli na národní banku, měli smůlu. „ČNB má jen velmi omezené možnosti, jak s takovým podnětem naložit,“uvedla banka v dalším varování k rozdílovým smlouvám začátkem srpna.
Na krev
Své vyprávění Mrvík prokládá fotkami z holešovické kanceláře své firmy. Vedle bílého prášku zarovnaného na stole v několika „lajnách“a monitorů s typickým zeleným burzovním grafem na černém pozadí je na nich i bílá plastová tabule. Na ní je ve sloupečcích uvedeno několik jmen makléřů. Pod nimi jsou u jmen klientů úhledně vypsané částky,
které investovali. Většinou jsou to částky kolem deseti tisíc dolarů, tedy v přepočtu něco přes dvě stě tisíc korun. Nechybějí však ani řádově vyšší čísla. U jednoho jména je uvedena poznámka „na krev“. „To znamená, že bylo třeba klienta vyždímat úplně na maximum,“doplňuje Straka.
„V případě že klient zavolal, že by chtěl ze svého konta peníze vybrat, bylo třeba udělat maximum, aby mu moc peněz k výběru nezbylo. Navíc tady bylo pravidlo, že pokud má klient otevřený alespoň jeden obchod, nemůže vybírat,“dodal.
Zdarma to nebude
Mrvík se prezentuje jako napravený hříšník. „Začali jsme sbírat interní
informace, protože jsem se bál, že za to půjdeme sedět,“vysvětluje. A sám to popisuje jako detektivní činnost. Zkopíroval všechna data, která mohl, a ze společnosti odešel. Jenže přešel na druhou stranu a teď nabízí klientům, kteří takto ztratili peníze, že jim je pomůže získat zpátky. Samozřejmě za provizi. „Pokud se podaří získat peníze zpátky, beru si dvacet procent,“říká. Zpočátku se mu skutečně dařilo. „Zavolal jsem do společnosti a popsal jsem přesně, jak obchod funguje. Polekali se a vrátili klientovi peníze. Jindy jsem zase řekl, že jsem vnuk pána, který přišel o peníze,“říká Mrvík. Fungovalo to až do doby, než ho bývalí zaměstnavatelé poznali po hlase.
Nad byznysem s CFD se však i v Česku pomalu stahují mraky. Už téměř čtvrt roku platí rozhodnutí Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy o omezení prodeje a nabízení rozdílových smluv drobným investorům. To nutí obchodníky s rozdílovými smlouvami nejen varovat klienty, že jde o velmi rizikový nástroj, ale rovněž omezuje zmíněnou páku, kvůli které investoři mohli během okamžiku přijít o všechny peníze.