Motýli pod proudem: dráty usnadňují migraci hmyzu
Vpřírodě jsou známy příběhy symbiózy mezi jednotlivými živočišnými či rostlinnými druhy. Může ale existovat i výhodné soužití mezi živočichem a technikou? V případě motýlů to možné je. Jak dokládají výzkumy z Valašska, k šíření rozmanitosti druhů přispívají také linky vedení vysokého napětí, které některé motýlí druhy používají jako své migrační koridory.
Tyto linky totiž představují nepřerušený a dostatečně široký pás krajinou, který zahrnuje pestrou škálu různých biotopů, a přitom neobsahuje podstatné migrační překážky například v podobě vysokých stromů. Pohyb motýlů v těchto uměle vytvořených trasách dlouhodobě sleduje tým Lukáše Spitzera z Českého svazu ochránců přírody Salamandr s podporou Nadace ČEZ.
Spitzer se ve svém zkoumání zaměřil právě na Valašsko, podhorskou oblast, kde zůstalo zachované maloplošné zemědělství, a tím pádem ideální podmínky pro bohatý výskyt jinde ohrožených či vymřelých druhů hmyzu – motýlů, sarančat či brouků. Motýli jsou pro něj navíc ideální subjekt ke zkoumání. Vědci je znají natolik dobře, že je v případě použití standardizovaných metodik výzkumu možné zobecnit závěry v zásadě na celé společenstvo bezobratlých.
Ve svých závěrech potvrzuje, že vedení vysokého napětí má „potenciál jako liniové stavby pro šíření druhů nejen nových, ale i zajištění vzájemné komunikace stávajících populací ohrožených druhů hmyzu“. Význam staveb dokládá i řadou cenných objevů: „Mezi nejvýznamnější nálezy motýlů patří bezesporu druhy modrásek černoskvrnný, perleťovec maceškový a soumračník čárkovaný. Významný je i nález celoevropsky chráněného přástevníka kostivalového.“
Migrační koridory podél elektrického vedení však hojně využívají i běžné druhy motýlů – téměř všechny naše babočky a bělásci, například babočka admirál. „Tento krásný motýl patří mezi dvouleté motýly, kteří na zimu odlétají na jih. Při své cestě k nám využívají linek vysokého a velmi vysokého napětí, jako výhodných a bezpečných dopravních tras,“vysvětluje člen představenstva ČEZ Distribuce Radim Černý.
V posledních padesáti letech došlo k výrazným změnám využívání krajiny a ruku v ruce s tím i k drastickému úbytku druhové bohatosti rostlin i živočichů. „Hledání takových technických řešení, která zachovají pestrost přírody a kvalitu území, bude v budoucnosti stále důležitější,“uzavírá Ladislav Ráliš ze společnosti ČEZ Distribuce.