Praha dobře platí, ale žít se dá i jinde

Řada lidí chce vydělávat v metropoli, ale bydlet za její hranicí ve středních Čechách. I tak lze shrnout analýzu, která zkoumala aktuální trendy chování Pražanů.

PRAHA Primát nejlidnatějšího kraje ztratila metropole ve prospěch středních Čech, kde na rozdíl od hlavního města nadále přibývá obyvatel. Atraktivní však Praha zůstává třeba kvůli pracovním příležitostem i bezkonkurenčně nejvyšší průměrné mzdě.

„Počet obyvatel Prahy překročil hranici 1,3 milionu obyvatel, nejlidnatějším regionem je Středočeský kraj,“uvádí demografové. Vyplývá to z aktuální analýzy, takzvaného Statistického bulletinu za 1. a 2. čtvrtletí 2018, který vydal Český statistický úřad (ČSÚ).

Metropole z pohledu statistiků představuje v republikovém porovnání destinaci, kam se lidé často stěhují. Ve zmíněném období se sem přistěhovalo přibližně 21 tisíc lidí, ale zároveň se jich odstěhovalo více než 15 tisíc. Na svět v Praze přišlo více než sedm tisíc dětí. To v souhrnu znamená, že během prvních dvou čtvrtletí roku 2018 počet obyvatel stoupl o více než šest tisíc duší. Prahu to v republikovém srovnání řadí na druhé místo za Středočeský kraj, který ohlásil přírůstek osm tisíc lidí. A to hlavně zásluhou přistěhovalectví z hlavního města.

„Při hlubší analýze po okresech a větších obcích Středočeského kraje je zřejmý selektivní charakter migrace, která výrazně závisí na dopravním a funkčním napojení obcí na hlavní město. Odlehlejší části středních Čech jsou pro lidi málo atraktivní a populačně ztrácejí,“uvedl sociolog Martin Ouředníček.

Tento závěr dlouhodobě potvrzuje pohled na rozvoj jednotlivých okresů. Říčany, Černošice, Stará Boleslav, Jesenice a další lokality patří k nejčileji rostoucím. Shrnuje to také nejnovější statistická analýza. Největší počet přistěhovalých, více než sedm tisíc, registrují experti v okresech Praha-východ a Praha-západ. Praha spolu se Středočeským krajem v republikovém srovnání představuje nejatraktivnější místa k životu. Na opačné straně žebříčku podle ČSÚ stojí Moravskoslezský kraj. Zde celkový úbytek dosáhl více než 1 500 lidí, v rámci ČR jde o nejvyšší číslo.

Úprk z centra

Uvnitř Prahy z pohledu počtu obyvatel největší fluktuace tradičně panuje v Praze 4, v popisovaném období tam přišlo přes pět tisíc lidí, naopak „čtyřku“opustily tři tisíce osob. Matrikáři obvodu hlásí také více než sedm set novorozenců, což je nejvíce v hlavním městě.

Záporná čísla značící celkový úbytek populace hlásily podle statistiků tři obvody, nejvíce lidí ztratila Praha 10, více než sto. O další padesátku se počty snížily v Praze 1 a 2. Pokles počtu obyvatel z centra města podle odborníků představuje dlouhodobý trend.

Za dvě první čtvrtletí se z první mimo vnitřní části Prahy přitahují přistěhovalce. Přírůstky nad 400 obyvatel za první dvě čtvrtletí roku 2018 registrovaly například Praha 18, tedy Letňany, Praha 12 na jihu metropole či šestý obvod.

Vysoké platy a výběr zaměstnání je to, co dělá hlavní město výjimečným v rámci celého státu. Průměrná mzda fyzických osob v Praze atakuje hranici 38 tisíc korun. Ve Středočeském kraji je to přibližně o pět tisíc korun méně. Je to více než republikový průměr, ten činí 30,7 tisíce korun. Rozdíl mezi Prahou, ale i středními Čechami vynikne v porovnání s ostatními regiony ČR. Nejnižší průměrný plat registrují statistici v Karlovarském kraji, zde jen o pár stovek překročil hranici 26 tisíc korun, jen o něco lépe jsou na tom zaměstnanci v Jihomoravském a Olomouckém kraji.

Metropole kontra kraj

Souboj Prahy a Středočeského kraje o nejlidnatější region trvá podle statistiků již půl století. Rozmach v tomto ohledu zažívají střední Čechy od poloviny 90. let, kdy obyvatel začalo díky přistěhovalým a vyššímu počtu narozených dětí opět přibývat. Až do roku 1991 totiž převažovalo stěhování ze Středočeského kraje do hlavního města. V následujících letech se trend otočil.

„V polovině 90. let se začal projevovat jak vliv suburbanizace, tak vliv zahraničního stěhování. Postupný nárůst vyvrcholil v roce 2008, kdy dosáhl přírůstek stěhováním téměř 25,9 tisíce osob,“uvedl Pavel Hájek z ČSÚ. Středočeský kraj se v polovině 90. let změnil z oblasti, která byla pro mladé lidi ve věku 20 až 34 let neatraktivní, na migračně ziskový region.