Hokejová idylka v Alpách
Dominik Kubalík nepolevil v produktivitě ani po přestupu do Švýcarska. Naváže v reprezentaci?
Anton Zelenko
Ambri a Piotta jsou dvě sousedící vesničky pod Lepontskými Alpami, jejichž populace dá dohromady jen něco kolem tisícovky obyvatel. Přesto se zde na stařičkém stadionu Valascia, kam se na zápas běžně sjede přes šest tisíc fanoušků, hraje nejvyšší švýcarská hokejová liga. A místní klub v ní není v probíhající sezoně jen do počtu. Velký podíl na tom má nejproduktivnější hráč týmu Dominik Kubalík, jenž by i proto neměl chybět v dnešní nominaci reprezentačního trenéra Miloše Říhy před blížícím se turnajem Karjaly.
Zaslouženě. Kubalík si také jakožto bodově nejpilnější hráč Ambri-Piotty vysloužil speciální helmu a dres, které ho odlišují od ostatních hráčů na ledě. „Aspoň mě rodina nemusí na ledě dlouho hledat,“žertuje 23letý kanonýr.
V letech 2016 a 2017 se ve službách Plzně stal nejlepším střelcem české extraligy, v současnosti patří k nejproduktivnějším hráčům švýcarské National League.
„Líbí se mi tady, a co je nejdůležitější, hraju hodně,“pochvaluje si angažmá Kubalík. Zatímco loni se kvůli kvótám pro zahraniční hráče připojil k týmu až v průběhu sezony, tento ročník zahájil standardně v Ambri. A pohoda se na jeho hře projevuje – ve 13 zápasech nastřílel sedm gólů a přidal stejný počet asistencí.
Jako by okolní hory a jezera přenášely klid do hry Kubalíka a celého týmu. S přítelkyní už stačil prochodit nedaleké hřebeny a přilehlá městečka. „Dokonce jsme se v horách vykoupali, voda byla pěkně studená. Taková alternativa pro klasickou regeneraci ve vaně plné ledové vody. Prostě krása,“pochvaluje si český ostrostřelec.
Stejně jako většina týmu žije v nedalekém městě Bellinzona, které je od domova klubu vzdálené jen půl hodiny cesty autem. „V Ambri je minimum vyžití, dvě restaurace a to je všechno. Kdežto tady je krásné město a kolem něj tři hrady,“cení si zajímavého prostředí Kubalík.
A co italština, kterou se v oblasti mluví? „Ta moje je bene!“směje se mladý útočník. Ovšem prý ne tak úplně... „Neučím se ji, není problém se tu domluvit anglicky, i když občas se při objednávání jídla nasmějeme. Ale zatím mi vždycky přinesli to, co jsem chtěl.“
Na ledě se však Kubalík rozpaků obávat nemusí, jeho hokejka si s pukem rozumí velice dobře. Ve Švýcarsku si zvykl na hru ve vysokém tempu, jež stojí zejména na pověstném bruslařském umění hráčů ze země helvétského kříže. A potěšil ho také podzimní příchod zkušeného krajana Jiřího Novotného, který se v Ambri hodně rychle rozkoukal. Pod Alpy navíc zamířil po krátkém hostování v Plzni. „Taky nám to kluci dávají sežrat, že prý Plzeň vychovává hráče pro Ambri,“připomněl Kubalík svůj původ.
Zatímco jeho nový parťák má za sebou pestrou reprezentační historii podtrženou ziskem zlaté medaile z mistrovství světa, Kubalíkova kariéra v národním týmu je teprve v rozpuku. Zároveň se už může pochlubit účastí na únorové olympiádě, vydařil se mu také jarní světový šampionát. „Jsem za to rád a těším se na další šance. Říct reprezentaci ‚ne‘ pro mě neexistuje. Když ta možnost bude, pojedu rád,“má jasno nejproduktivnější český hokejista posledního MS v Dánsku.
Kubalík se chce pořád zlepšovat, což mu zatím vychází. A s takovou tendencí je téměř jisté, že šancí v reprezentaci ho čeká ještě spousta. Ryzí střelec