Kdo má 80 tisíc k dobru?

Ženy mají až o sedm tisíc méně než muži. Lépe jsou na tom zaměstnankyně státu a specialistky

Víte, kolik vydělá váš kolega? Lidé, kteří se baví o platech se svými spolupracovníky, se také podle sociologů cítí v práci častěji finančně znevýhodněni. Nejvíce se o tom v nejnovějším reprezentativním průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd ČR zmiňovali muži, přitom se ale ukazuje, že daleko větší důvod ke stížnosti na malý plat mají jejich kolegyně.

České ženy vydělávají průměrně o 22 procent méně než muži. A netrápí to jen dámské peněženky, ale celé rodinné rozpočty. „Kvůli nerovnému odměňování přicházejí české rodiny v průměru o šest až sedm tisíc korun měsíčně, což představuje zhruba 80 tisíc za rok,“uvedla ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová.

Evropský den rovného odměňování je pohyblivý „svátek“. Každý rok připadne na den, od kterého ženy v Evropské unii ve srovnání s muži pracují až do konce roku zadarmo. To znamená, že jejich plat je v průměru o tolik menší. Letos připadl na 3. listopad. Není tomu ale tak všude. V České republice se „slavilo“už 13. října. „Nerovnost v České republice je ve srovnání s ostatními zeměmi EU téměř nejvyšší,“řekla ministryně.

Ředitelé a ředitelky

Jak ale zjistit skutečný stav věci, zda se vás finanční znevýhodnění také týká?

Přímo na pracovišti je to mnohdy nereálné, jednak nemusejí být kolegové sdílní, jednak mlčenlivost o platech mnohde podepisujete už v pracovní smlouvě.

Vodítkem mohou být případy, kdy se tak děje nejčastěji. Je vám pětatřicet, jste vyučená a pracujete na Znojemsku či Ústecku? Pak zpozorněte.

„Z hlediska věku jsou nejohroženější skupinou ženy ve věku třicet až čtyřiačtyřicet let – v této skupině uvedlo zkušenost se znevýhodněním 70,2 procenta, zatímco muži v této věkové kategorii vykazují výrazně nižší četnost s touto zkušeností než ostatní skupiny mužů,“shrnuje výsledky projektu Jak na rovnost v odměňování... aneb Pozor na nezamýšlené důsledky! jedna z autorek, Alena Křížková.

Nerovný plat se podle ní častěji týká pracujících ze základním vzděláním

či po vyučení a v regionech s vysokou nezaměstnaností.

Někde jde jen o pár stovek, jinde o mnoho tisíc, ale menší plat u žen se objevuje napříč všemi profesemi i kraji. Podle portálu Platy.cz si tak například brněnský knihovník přijde na 21 719 korun hrubého i se všemi příplatky a bonusy. Jeho kolegyně má ale v průměru o 2 023 korun méně. Stejný rozdíl panuje i mezi platy knihovníků v Praze.

Mnohem více se však nůžky rozevírají například u platu finančního

ředitele a ředitelky. Zatímco pražský manažer si vydělá 116 082 korun, jeho konkurentka i se všemi příplatky taktak překročí hranici sta tisíc.

„Obecným pravidlem je, že obory, kde převažují početně muži, se vyznačují větší genderovou nerovností v odměňování. Ale neplatí to opačně o feminizovaných oborech, protože tam zase muži převažují v řídicích pozicích a jejich mzdy jsou vyšší i v důsledku této segregace,“míní socioložka Křížková. A má ještě

jednu teorii z praxe. „Ve feminizovaných oborech jsou muži finančně zvýhodněni jednoduše proto, aby tam zůstali. Zaměstnavatelé si je tam chtějí udržet, funguje tam stereotyp o tom, že muž živí rodinu, a proto potřebuje vyšší mzdu a podobně,“vysvětluje Křížková.

Její postřeh dokládá i platový průzkum, který každoročně uveřejňují ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad. V ní se uvádí, že například i v takové profesi, jako je všeobecná sestra se

specializací si muži v průměru vydělají o tři a půl tisíce více než jejich kolegyně.

Bylo běžné dávat menší plat do souvislosti s rodičovskou dovolenou, kdy mají ženy několikaroční výpadek, nebo péčí o děti, kdy často musí zůstávat s nemocnými dětmi doma a odpracují tak méně. Průzkumy to však vyvracejí. „Největší rozdíl je patrný u pracovníků, již obsluhují stroje a zařízení. V této třídě muži pracují v průměru o 5 hodin měsíčně více než ženy. V ostatních pracovních pozicích muži odpracují maximálně o jednu hodinu měsíčně více než ženy. Ženy mají zase vyšší průměrný počet odpracovaných hodin mezi řídícími pracovníky, a to o jednu hodinu měsíčně. Rozdíly v průměrném počtu odpracovaných hodin mezi ženami a muži jsou však celkově velmi malé a rozhodně nemůžou vysvětlit tak vysoký genderový rozdíl v odměňování, který ČR v současnosti má,“vyvrací jeden z mýtů Křížková.

Za lepším platem šla i původně vyučená kuchařka Markéta. Ze závodní jídelny zamířila rovnou k CNC stroji. „Když dělali nábor, přihlásila jsem se s tím, že to buď dám, nebo ne. Nic hrozného se stát nemůže. Ale obsluhu stroje jsem zvládla a práce se mi líbí, i to, že mám mezi kolegy samé muže,“říká třiatřicetiletá Markéta. A jaký má plat ve srovnání se spolupracovníky? „O platech se nebavíme, ale občas dostaneme prémie, a to všichni stejné. Já si každopádně oproti kuchařce polepšila o několik tisíc,“pochvaluje si mladá maminka šestiletého syna.

Za vyšším platem do armády

Existují i pozice, kde ženy nejsou nijak postiženy nerovným platem. Sotva však ovlivní výběr budoucího povolání dnešních školaček. „Větší mzdy mohou mít ženy na vysoce specializovaných pozicích, například v armádě,“říká socioložka.

Lépe je podle výzkumníků také ve státních službách.

„V nové studii jsme zjistili, že na stejné pozici u stejného zaměstnavatele se platy ve veřejné sféře liší v průměru o 5 procent, ale v soukromé sféře je rozdíl mezd na stejné pozici u stejného zaměstnavatele v průměru 11 procent. Je to dáno tím, že ve veřejné sféře je odměňování založeno na platových tabulkách. Ale ani tak nebo možná právě proto není ten rozdíl vůbec zanedbatelný,“objasňuje socioložka Alena Křížková.

Stát už několik let pracuje na tom, aby se rozdíly mezi platy obou pohlaví stíraly. „Některá ministerstva se zapojila do testování švýcarského nástroje Logib. Ten umožňuje podat detailní přehled o případných mzdových nerovnostech,“říká Radan Šafařík z odboru rovnosti mužů a žen Úřadu vlády ČR. Poté jej chce stát dát bezplatně k dispozici českým firmám, aby si mohly anonymně otestovat, jestli mají správně nastavené odměňování.