Připravena zazářit
Z Kateřiny Siniakové je česká jednička. Dotáhne tým k další výhře ve Fed Cupu?
Sypala ze sebe jen samá pochvalná slova: „Skvělý týden. Hrála jsem všechny zápasy, co jsem mohla. Vážně jsem si to užívala. Vážím si, že můžu reprezentovat.“
Stejná dívka ve stejné pozici. Stejná soutěž. Stejné soupeřky. A přitom je všechno jinak. Kateřina Siniaková si roli fedcupové hráčky číslo 1 už zkusila v dubnu 2017 na Floridě, kde Česko v omlazeném a nezkušeném složení podlehlo USA v semifinále 2:3. Teď je tu odveta v Praze, finále ve vyprodané O2 areně. Pokus dobýt šestý titul za osm let a stvrdit pozici nejsilnějšího národního týmu s nejpříkladněji reprezentujícími tenistkami.
A Siniaková je zase jedničkou. Zase je připravena naskočit do maximálního počtu startů.
Kdo by to před rokem a půl čekal! „Jsem moc rád, jaký pokrok udělala. Daří se jí. A taky jsem rád, že už tehdy odehrála utkání v Americe, určitě jí to tenhle víkend pomůže,“říká český kapitán Petr Pála.
Vše se událo rychle. Karolína Plíšková se omluvila kvůli zranění, nemocná Petra Kvitová bude k dispozici nejdříve v neděli, pokud vůbec. Siniaková má šanci vyniknout. „Budu se soustředit hlavně na sebe. Když se mi podaří předvést svůj nejlepší výkon, tak určitě vyhraju,“pronesla dvaadvacetiletá blonďatá bojovnice s ruskými kořeny.
V deblovém žebříčku s parťačkou Barborou Krejčíkovou letos vyhrály Roland Garros i Wimbledon a prošly do finále Turnaj mistryň, proto kralují. Ve dvouhře je na 31. místě, to je její kariérní maximum.
„Celá sezona se povedla, ani jsem nečekala, že to na konci dopadne takhle dobře,“přiznává Siniaková. „Sebevědomí určitě mám. Doufám, že ho zúročím na kurtu.“
Už je umím porážet
Její meta je dlouhodobě jasná: být světovou jedničkou. Malý je ten, kdo má malý cíl tohle k ní sedí. Siniaková stoupá vytrvale. „Mám i na ty nejlepší,“opakuje a na podzim to v Číně prezentovala také na kurtu. Na obřích akcích ve Wu-chanu a Pekingu zdolala postupně světovou čtyřku Garciaovou, bývalou grandslamovou šampionku Muguruzaovou, letošní objev Bertensovou. Zocelilo ji tam tažení z kvalifikace až do čtvrtfinále. Potvrdila si, že zatímco mnohé konkurentky na asijské šňůře fyzicky uvadaly, ona měla kde brát.
„Konečně se mi daří takové hráčky nejen porazit, ale porážet,“líčila Siniaková. „Snažím se na sobě pořád pracovat a teď se to vyplácí. Věřím si, snad to bude pokračovat. Ještě není konec.“
Mimo kurty je tišší, nepotrpí si na košaté věty a okázalou sebeprezentaci. Ale s raketou to v ní vře. Při neúspěchu protahuje tvář, jako by ji ztracené fiftýny málem fyzicky bolely, často se durdí na trenéry.
Pořád ji vede otec Dmitrij, bývalý boxer a teď úspěšný byznysmen, po kterém zdědila zaťatost. „Jsem na taťku zvyklá,“těší ji, že ho má u sebe i při Fed Cupu. Nově pak realizační tým Siniakové doplnil Angličan Ian Hughes, bývalý kouč šampionky Turnaje mistryň Eliny Svitolinové. Potřebný servis má. A daří se jí v sobě skloubit sílu hlavy i těla.
Nejste na konci roku unavená? „Zatím se cítím v pohodě. Možná skoro jako na začátku roku. Jsem připravená.“
Nesváže vás natřískaná hala? „Podpora je obrovská. Člověka to dokáže nabudit, pozvedne vás to.“
Právě ona je momentálně v české „druhé tenisové vlně“za superhvězdami Kvitovou a Plíškovou tou nejnadějnější – a okolnosti z ní učinily jedničku pro Fed Cup, minimálně na sobotu. Pokud by se hrála rozhodující čtyřhra, má v ní místo takřka jisté.
Jejím cílem pro rok 2018 bylo vstoupit do elitní třicítky, což se jí o jediné místo nepovedlo. Stále čeká na větší grandslamovou slávu, letos zažila tři třetí kola za sebou. Chce ještě víc. Nejvíc. Jako teď. „Cítím se skvěle,“zopakovala Siniaková před úvodním finálovým duelem proti americké dvojce Alison Riskeové.
A je připravená zazářit.