Předražené IT systémy pro ministerstvo práce

Za ministryně práce Michaely Marksové proběhly tendry za stovky milionů. Vysoutěžená částka už byla několikrát překročena a hotovo stále není.

Systémy na výplatu dávek na ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) připomínají neprostupný prales. Nové vedení ministerstva si nechalo vypracovat audit a čeká, jak dopadne policejní šetření trestních oznámení, z nichž dvě podal Nejvyšší kontrolní úřad. Už nyní je ale jasné, že se z IT problémů na MPSV jen tak nevysekají.

Exministryně Michaela Marksová slibovala výrazné zlevnění systémů, nicméně podle informací MF DNES docházelo i během jejího řízení resortu k čachrování se smlouvami, jako se to dělo za exministra Jaromíra Drábka a jeho náměstka Vladimíra Šišky (první rezignoval, druhý byl loni odsouzen ke čtyřem letům vězení).

Jedním z nejkřiklavějších případů je zakázka pro polostátní firmu ČD Telematika. MPSV v první polovině roku 2015 oznámilo, že vybralo dodavatele IT systému IPPD nutného pro propojení jiných dvou systémů na výplatu dávek. Oproti předpokládaným 289 milionům korun mělo ministerstvo nově zaplatit jen 85 milionů (bez DPH). Skutečnost je ale úplně jiná.

Na dotazy MF DNES ministerstvo odpovědělo, že zaplatilo firmě za „změnové požadavky“dalších 174 milionů bez DPH. Učinilo tak ale až poté, co si redakce odpověď vyžádala na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Resort firmě mimo jiné zadal v rámci původní smlouvy – a tedy bez výběrového řízení – i vytvoření IT systému na elektronickou výměnu sociálně-pojistných informací v rámci EU. O něm se přitom původní smlouva nezmiňuje. ČD Telematika díky tomu vyfakturovala ministerstvu 259 milionů korun bez DPH.

Podle zákona o zadávání veřejných zakázek se může původní částka navýšit kvůli změnám maximálně o 30 procent, ve výjimečných případech až o polovinu. Nicméně změnové požadavky musejí být v souladu s tím, co se dohodlo v původní smlouvě.

Důvod? Pokud by ostatní uchazeči věděli, že ministerstvo vítězné firmě zadá bez výběrového řízení další práci v hodnotě dvojnásobku původní zakázky, ČD Telematika by v původním tendru nemusela vyhrát.

Předražený a nespuštěný

K navýšení původní ceny došlo také v případě informačního systému IS Zaměstnanost pro sledování a výplatu dávek v nezaměstnanosti. Zatím o polovinu. Firma Atos IT Solutions and Services vysoutěžila v roce 2015 zakázku s cenou 106,6 milionu korun. Dodnes jí ministerstvo odsouhlasilo o 60 milionů bez DPH víc.

Ministerstvo tvrdí, že šly na „rozvoj“ systému, se kterým smlouva počítá. Podle informací MF DNES nicméně audit, který si ministerstvo nechalo na IT systémy udělat, varuje, že zadané vícepráce jsou nad rámec původní smlouvy.

Ministerstvo by navíc rádo objednalo další, dosud neschválené změny, které firma ocenila na zhruba 100 milionů bez DPH. Teoreticky by tak IS Zaměstnanost mohl vyjít na více než čtvrt miliardy korun, což je blízko ceně odhadované před soutěží (286 milionů) a spočítané podle tehdejších nákladů na IT systém dodávaný firmou OKsystem.

Ačkoliv měl být IS Zaměstnanost spuštěn k 1. lednu 2017 a nahradit zmíněný systém firmy OKsystem, dosud není hotov a neproběhly ani zkušební testy. S dodavatelskou firmou Atos už ministerstvo kvůli tomu uzavřelo čtyři dodatky, v nichž se termín spuštění posouvá. I podle čtvrtého dodatku už je ale projekt zpožděný.

Firma není schopna projekt dokončit, přičemž argumentuje nesoučinností ze strany ministerstva. Prý není schopno vyjasnit požadavky v zadání. V této souvislosti není tajemstvím, že na ministerstvu chybějí IT odborníci a v systémech pro úřady práce se málokdo ze zaměstnanců skutečně orientuje.

Třetím velkým IT systémem, jehož zadání může být právně sporné, je zakázka na Lokální informačně-archivní systém – zjednodušeně na převádění dat nutných pro vznikající systémy. Tu získala před dvěma lety společnost Hewlett-Packard, později rozdělená a dnes přejmenovaná na DXC Technology. Ministerstvo jí projekt zadalo na základě rámcové smlouvy z roku 2009.

Tehdy měl Hewlett-Packard pro ministerstvo za 62 milionů korun bez DPH vytvořit a rozvíjet manažerský informační systém. O tom, že se bude smlouva hodit na migraci dat za 94 milionů, nikdo neměl ani tušení. K tomu přibyl letos dodatek na služby za 146 milionů korun – bez soutěže a s odkazem na to, že zakázku nemůže uskutečnit nikdo jiný. To připomíná způsob, jakým v roce 2011 bývalý náměstek Šiška rozšířil bez tendru zakázku pro firmu Fujitsu Technology.