Chataři versus úřady. Hádají se o přejezdy

Stát si chce zákonem uvolnit ruce pro omezení počtu křížení.

Resortu dopravy došla trpělivost při vyjednávání s obcemi o rušení železničních přejezdů. Těch je v Česku ve srovnání s okolními zeměmi neúměrně mnoho, ale obecní úřady zpravidla správci železničních tratí nepovolí nadbytečná křížení zrušit. V novele zákona o urychlení výstavby dopravní infrastruktury proto navrhuje, aby obce o poslední slovo při těchto jednáních přišly.

Celkem je v Česku více než 7 800 křížení silnic a železnic, z nichž zhruba polovina je vybavena jen nejzákladnějším typem zabezpečení, takzvaným výstražným křížem. Zredukováním jejich množství si železničáři slibují snížení počtu dopravních nehod. Zároveň by se tím na řadě úseků otevřela cesta ke zrychlení vlaků a zatraktivnění železnice na úkor silniční dopravy.

„Rušení přejezdů by se v první řadě mělo týkat křížení tratí a místních a účelových komunikací,“řekl MF DNES mluvčí Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Marek Illiaš. Stávající legislativa podle něj obce nemotivuje při rušení nadbytečných přejezdů spolupracovat. Tomu odpovídají i výsledky takovýchto jednání, při kterých se letos podařilo z české sítě odstranit dvacet křížení, v loňském roce pouze šestnáct.

Objížďka do deseti kilometrů

Podle návrhu ministerstva dopravy by obce nadále nemohly blokovat žádosti o zrušení silnic, které křižují koleje k pozemkům přístupným i jinou cestou. Objízdná trasa přitom nesmí být proti původní silnici delší o více než deset kilometrů a zároveň nesmí křižovat další železniční přejezd, který by byl hůře zabezpečený. Druhá podmínka by tak znemožňovala například zrušit přejezd se závorami a nutit řidiče původní trasu objíždět po přejezdu vybaveném pouze výstražnými světly.

Kromě délky objízdné trasy a případného dalšího křížení budou úřady posuzovat i další kritéria. „Vhodnost trasy bude posuzována zejména s ohledem na stavebně technický stav pozemních komunikací, po nichž tato trasa povede, hustotu provozu na těchto pozemních komunikacích, jejich kapacitu a intenzitu provozu, který se na ně v důsledku zrušení přejezdu přesune,“uvedlo v materiálu ministerstvo dopravy.

„Při délce železniční sítě zhruba 9 500 kilometrů vychází v Česku jeden železniční přejezd na necelých jeden a půl kilometru. V tom je Česko když ne světový, tak určitě evropský rekordman,“uvedl ředitel Drážního úřadu Jiří Kolář. Jeho úřad musí každou žádost správy železnic posvětit ještě předtím, než začne o odstranění přejezdu vyjednávat s místním silničním úřadem.

Smutným příkladem marné snahy o zrušení železničního přejezdu je křížení ve Studénce, na kterém při srážce pendolina s kamionem v roce 2015 zemřeli tři lidé a další dvě desítky osob byly zraněny. Po jeho odstranění volal krátce po nehodě ministr dopravy Dan Ťok. Přestože je železniční trať možné přímo v obci přejet i po nadjezdu, narazil na neochotu obce nebezpečné křížení odstranit. „Je frekventovaný, ale je to přejezd jako každý jiný. Že na něm řidiči nedodržují pravidla, je problém jiný,“uvedl tehdy starosta Lubomír Šobich.

Správa železnic proto na tomto místě chystá podjezd za 700 milionů korun, jehož výstavba by měla začít v roce 2020.

Zrychlení na 200 kilometrů

Kromě bezpečnosti argumentuje resort dopravy i snahou zmodernizovat tratě a na vybraných místech koridorů zavést dvousetkilometrovou rychlost. Jednou z legislativních podmínek je však odstranění klasických přejezdů z cesty rychle jedoucím vlakům. Ty budou muset buď zmizet, nebo je nahradí nadjezdy. Jde o úseky Choceň–Uhersko, Břeclav–Vranovice, Olomouc–Dluhonice, Sudoměřice–Votice a úseky Soběslav–Doubí, Nemanice Ševětín.