V Česku se modlí jen devět procent lidí

Dvoutřetinový, tedy největší podíl ateistů v populaci má Česká republika. Ukázalo to srovnání institutu Pew Research Center (PRC). Ve Skandinávii, Beneluxu i jinde v západní Evropě však také prudce ubývá lidí, kteří se hlásí ke křesťanství.

Podíl těch, kteří se identifikují s křesťanstvím, se v Norsku a Belgii snížil o 28 procent. Kdysi silně katolické Španělsko vykázalo pokles o 26 procent. Stejný propad zaznamenalo i Nizozemsko. Francie má 11procentní a Německo osmiprocentní úbytek. Většina těch, kteří byli vychováni v křesťanství, ale už se k němu nehlásí, uvedla, že se postupně od náboženství odklonila. Mnozí také přestali věřit náboženské nauce anebo nesouhlasili s názory církve na otázky, jako jsou homosexualita a potraty.

Podle švýcarského listu Basler Zeitung má Česká republika 66 procent lidí v populaci bez vyznání, druhé je Švédsko (60 procent) a třetí Belgie (54 procent).

Jako nejzbožnější vyšla ze studie Arménie, kde 79 procent občanů jednoznačně věří v Boha. Druhá je

Gruzie (73 procent) a třetí Bosna (66 procent).

Česko je předposlední v pořadí států podle podílu obyvatel, pro které je náboženství v životě velmi důležité. V Česku tato skupina tvoří jen sedm procent populace, v prvním Řecku 55 procent.

Podle PRC se v Česku denně modlí devět procent obyvatel. V Rakousku a Švýcarsku osm a v poslední Británii šest. Jednoprocentní rozdíl mezi Českem a Rakouskem je však na hranici statistické chyby. (kan)