Německo: Šestina dětí žije v chudobě

BERLÍN Ačkoli německé ekonomice se dlouhodobě daří, každé šesté dítě žije na hranici nebo pod hranicí chudoby.

Vyplývá to z dat, která nedávno představil statistický úřad ve spolupráci s předními sociologickými instituty v zemi. „Pro tak bohatou společnost, jako je Německo, je to opravdu ostudný výsledek,“uvedl k tomu ředitel Centrály pro politické vzdělávání Thomas Krüger.

Nejvíce dětí v nevyhovujících podmínkách žije ve městech Bremerhaven, Gelsenkirchen a Offenbach, celkově je pak situace vážnější na východě Německa.

Tam je chudobou zasaženo každé páté dítě, necelých 22 procent. S tím, jak se zlepšuje zaměstnanost, ale jejich počty pomalu klesají. Ještě v roce 2011 jich byla téměř čtvrtina, tedy 24 procent.

Naopak v západoněmeckých spolkových zemích jsou počty sice nižší, ale pomalu stoupají. Aktuálně tu dětí na hranici chudoby žije lehce nad 13 procent.

Podle sociologů je to tím, že zde žije víc rodičů s dětmi a bez partnera. Za chudé považují domácnosti, jejichž příjem je pod hranicí 60 procent celostátního průměru. Pro typickou čtyřčlennou rodinu to znamená necelé 2 000 eur (52 tisíc korun) na měsíc.

V bludném kruhu

Nejvíce ohrožené jsou děti, které vychovává jen jeden rodič, nejčastěji samotná matka, dále pak děti s migračními kořeny a ty, které žijí v rodinách o třech a více potomcích.

Podle autorů studie navíc srovnání s dřívějšími daty ukazuje, že děti sociální status po svých rodičích v podstatě dědí. Nejspolehlivější cesta, jak z toho ven, tkví podle nich ve vzdělání.

To se ale snadněji řekne, než udělá – děti rodičů s nižším vzděláním opakují vzorec, který vidí doma. Šance na to, že se z takového prostředí dostanou, jsou pro ně relativně malé.

S nižším vzděláním souvisí i horší zdravotní stav v rámci rodin – data potvrdila pozitivní korelaci mezi vyšším vzděláním rodičů a lepším zdravím jejich dětí.

Jak přilepit papír

Sociologové zmiňují i další důsledky chudoby. Děti se neúčastní třídních výletů, nemají volnočasové aktivity a navazují méně kontaktů s vrstevníky. To vše v důsledku znamená nižší sociální kompetence.

Problémy mají také se zvládáním běžného školního učiva. „Činnosti jako rozstřihnout a přilepit papír nebo dát dohromady souvislou větu jsou pro ně nesmírně těžké,“popisuje své zkušenosti Marion Teichertová, učitelka na základní škole v sasko-anhaltském městě Stendal, jejíž škola se v počtu žáků postižených chudobou umístila na samém konci hodnocení.