Rozkvět politikům navzdory

PRAHA V listopadu 1989 se Monika MacDonagh-Pajerová podílela na přípravě studentské demonstrace na Albertově. Na Národní třídě na ni a další účastníky průvodu čekal kordon pořádkových jednotek. „Komunisté tehdy velmi dobře pochopili, že chceme dojít až na Václavák,“vzpomíná na 17. listopad.

Jakou proměnou podle vás prošla Praha od roku 1989, kdy padl komunistický režim?

Řekla bych, že politikům navzdory je česká společnost západoevropská a naše města vypadají jako města ze západní Evropy. Z té ohromné šedi a oprýskanosti, kdy to v těch 80. letech vypadalo, jako kdyby válka skončila teprve před pár lety, je teď Praha nádherné západoevropské město srovnatelné s Dublinem, Berlínem, Paříží. Mám Prahu moc ráda. Je to velkoměsto, které má lidský rozměr.

Máte v Praze vedle Národní třídy nějaké místo, které je pro vás symbolem 17. listopadu?

Je to Václavské náměstí. Tam jsme se chtěli původně sejít, což nám samozřejmě nepovolili, protože jsme tam demonstrovali už rok předtím. Takže jsme nahlásili Albertov s tím, že tam budeme připomínat Jana Opletala, ale oni velmi dobře pochopili, že se chystáme na Václavák. Protože je symbolickým místem českého národa. Jenže jsme tam už nedošli.

Jak na vás, jako na přímou účastnici demonstrace z roku 1989, působí to, kolik lidí si 17. listopad připomíná v ulicích Prahy?

Vidím velkou naději v tom, že tisíce lidí, a mezi nimi i mladých lidí, jsou ochotné sem přijít a dát najevo, že se chtějí vrátit k těm hodnotám, na kterých byl stát po roce 1989 budován. A že nechtějí, aby je někdo zastrašoval. (baj)