Déšť nestačí. Řeky dál vysychají
Za posledních pět let ubylo v Česku tolik srážek, kolik běžně spadne za osm měsíců až rok.
Vydatné deště v srpnu 2010 rozvodnily říčku Smědou. Česko pak obletěly snímky hrázděných chalup z Frýdlantska, mizících v kalném proudu rozvodněné řeky. Bleskové povodně si tehdy na Liberecku vyžádaly pět mrtvých, škody byly odhadovány ve stovkách milionů korun, z toho jen na komunikacích na dvě miliardy. Desítky domů nařídili statici zbourat.
Teď mají na severu paradoxně úplně opačný problém. V létě tu málo prší, v zimě zase málo sněží a v řekách chybí voda. „V povodí Lužické Nisy chybí za pět let 778 mm srážek. Důsledkem je, že například na řece Smědé u Předlánců byla hladina v průběhu roku 2018 celkem 304 dní pod limitem hydrologického sucha,“popisuje situaci Radek Čekal z Českého hydrometeorologického ústavu.
Na horách chyběl sníh
Problém se suchem podle meteorologů nezačal letos. Za počátek aktuálního suchého období lze podle průměrného srážkového ročního úhrnu na území České republiky stanovit již rok 2014. „Hydrologický rok 2014 byl prvním, který z hlediska průměrného ročního množství srážek na území ČR vykázal deficit oproti dlouhodobému průměru,“vysvětluje Čekal.
V celém sledovaném pětiletém období si nejhůře stojí Liberecký kraj,
ve kterém velký srážkový deficit způsobilo málo sněhu v horských oblastech. Letošních tři sta dnů sucha na Smědé není jen výsledkem letošního horkého roku. „Letošní rok nebyl nejhorší, horší byla situace v roce 2015. Letošní rok má tu nevýhodu, že už je to pátý rok za sebou se srážkovým deficitem,“vysvětluje Čekal.
Z meteorologické analýzy vyplývá, že nejméně srážek bylo zaznamenáno v roce 2015, a to 72 procent normálu, a v roce 2018 pak 75 procent. Za normál meteorologové považují průměr srážek za tři desetiletí, mezi roky 1981 a 2010.
Hůř je na severu než na jihu
Za celé období 2014–2018 činil pak průměrný plošný úhrn srážek na území České republiky asi jen 86 procent dlouhodobého průměru. Nejhorší situace kromě povodí Lužické Nisy je v Královéhradeckém kraji. „Tam je deficit pětiletých srážek největší, činí 93 procent ročních srážek, to je skoro jako by jeden rok z pěti nepršelo,“upřesňuje Čekal. Čísla prezentovaná ČHMÚ jsou prvními výsledky studie „Srážkové a odtokové poměry na území České republiky za období 2014–2018,“která hodnotí srážkové úhrny a odtok vody za posledních pět let, shrnuje deficit vody v jednotlivých krajích a sledovaných povodích a ukazuje, ve kterých letech byla situace nejhorší. Meteorologové ji představí příští rok v únoru.
Roky se liší
V obou nejsušších letech, 2015 a 2018, vykazovaly všechny kraje ČR srážkový deficit. V roce 2015 zaznamenal ČHMÚ největší deficit v Libereckém a Královéhradeckém kraji a na severu Moravy.
V roce 2018 ke zmiňovaným krajům přibyl ještě kraj Pardubický. Naopak pro rok 2016 byly charakteristické velké regionální rozdíly.
Zatímco v Českobudějovickém kraji spadlo o 25 mm více srážek, než je dlouhodobý průměr, tak v Královéhradeckém kraji napadlo o 139 mm srážek méně.
Při pohledu odborníků přímo na situaci povodí řek, pak nejvíce vody chybí v povodí Lužické Nisy a Odry. Naopak nejméně vody chybí na jihu republiky, v povodí Dyje a Vltavy.