Život s půlkou těla
Lékaři mu amputovali tělo od pasu dolů. Jinak by zemřel.
Když si před třemi roky nechal Daniel Křeček vytetovat na pravou ruku motto Přes překážky ke hvězdám, neměl ani zdání, jak těžká životní zkouška ho čeká. Po zásahu elektrickým proudem vysokého napětí nejprve přišel o jednu nohu, později o druhou a nakonec museli lékaři přistoupit k radikálnímu zákroku a odstranit celou spodní část těla včetně pánevního skeletu a křížové kosti.
„Sedmkrát jsem měl jen pár procent naděje na přežití, ale pokaždé jsem to zvládl. Každý problém se dá řešit, z každého je východisko,“říká dnes devatenáctiletý Daniel.
Minulý pátek ho lékaři po více než šesti měsících od radikální amputace pustili domů. Do Vejprnic u Plzně.
19. hodina, 13. listopadu 2016
Dveře domu otevírá Danielova babička. „Je vyučená kuchařka, skvěle vaří,“říká vzápětí Daniel. Zatím leží jen na posteli, na invalidní vozík může usednout jen výjimečně.
Operaci má sice za sebou, ale čeká ho ještě dlouhá cesta. „Moje tělo si musí zvyknout na domácí režim. Musím si pořídit hrudní protézu a lepší invalidní vozík. Do něho se vloží speciální skořepina. Zatím ji pro mě upravují, aby seděla přesně na tělo a nedocházelo k oděrkám,“popsal Daniel. Řešit bude muset i problém s příjezdovou cestou k domu, protože není asfaltová.
Jeho život se totálně změnil 13. listopadu 2016 v sedm hodin večer. S kamarádem Petrem čekal na plzeňském Jižním Předměstí na vlak, kterým chtěli odjet domů. Do jeho odjezdu zbývalo dvanáct minut. Oba se ale rozhodli, že vylezou na odstavený nákladní vagon a vzájemně se na něm vyfotí. Daniel se ale na soupravě zvedl a zasáhl ho elektrický výboj. Popálený na 25 procentech těla spadl dolů a přitom si nenávratně poranil míchu a páteř. Petra na krátkou dobu oslepil záblesk z výboje.
Daniel se probudil až v pražské Fakultní nemocnici v Motole. Během 18 měsíců prodělal přes dvacet operací. Páteře, hrudníku a především svalů, měkkých tkání a kostí postižených zánětem. „Popálením se poškodily tkáně uvnitř nohou. Dostal jsem infekci do levé nohy a museli mi ji amputovat. Devět měsíců jsem se léčil a loni v říjnu odjel konečně domů. Po dvou měsících jsem se ale vrátil zpátky, protože se mi na pahýlu objevila nekróza,“vypráví Daniel.
Zánět postupoval dál a Danielovi začaly černat prsty u pravé nohy. Nejprve lékaři odstranili je, pak nohu pod kolenem. Ani tento zákrok ale nepomohl. Mladého muže sužovaly septické stavy, neustále měl horečku, nezabírala antibiotická léčba. Doktoři zjistili, že zánět postihuje celý skelet pánve. Rozhodli se proto k radikálnímu řešení. Provést takzvanou hemikorporektomii, při které se odstraní celá spodní část těla pod pupíkem.
„Měl jsem na výběr. Buď pojedu domů a infekce mě doběhne a zemřu, nebo operaci,“vysvětlil mladík a dodal, že se zákrokem ihned souhlasil, protože věděl, že si tím zachrání život.
Odborníci ho na náročný zákrok připravovali dva měsíce. Den D nastal 16. května. Přesně v den, kdy jeho matka měla narozeniny. Šance, že hemikorporektomii přežije, byla padesátiprocentní. „Nejhorší chvíli jsem prožil těsně před operací, kdy jsem se musel rozloučit s rodinou,“přiznává. Výkon trval 16 hodin a pracovalo na něm 22 lidí. I jeho, stejně jako jiné pacienty po amputacích, trápí fantomové bolesti. Bolí ho kotník, malíčky a nohy mu podle jeho pocitu jaksi vibrují.
V pokoji mu společnost dělá Pardál, kocour bengálský, a téměř dvoumetrová užovka červená pojmenovaná Alvin. A samozřejmě kamarádi, kteří ho navštěvují nebo je s nimi v kontaktu přes sociální sítě.
Na svém facebookovém profilu má nespočet fotografií z období „před“. Chtěl být automechanikem, poslouchal rap, rybařil, posiloval, rád chodil na střelnici, lyžoval, jezdil na snowboardu a volné chvíle trávil i ve skateparku.
Jakmile mu to zdravotní stav dovolí, chce se vrátit do aktivního života a třeba i zkusit lyžovat. Ze všeho nejdříve se ale pokusí udělat řidičské zkoušky a usednout za volat červeného Opelu Astra, který si na půjčku koupil letos v lednu.
Měl jsem na výběr. Buď pojedu domů a infekce mě doběhne a zemřu, nebo operaci.