Stát vydá dluhopisy online

Po čtyřech letech si Česko znovu půjčí od lidí peníze. Nabízí jim výnos, který ani nepokryje inflaci

Jitka Vlková s přispěním Marka Tomanky

roky na trhu aktuálně stoupají, a tak se ministerstvo financí opět obrací na občany, aby vládě půjčili na přefinancování státního dluhu. Žádná výhoda nulového zdanění dluhopisů nikoho nečeká.

Ministerstvo od příštího týdne nabídne spořicí dluhopis, slavnostně nazvaný Dluhopis Republiky, se splatností šest let a průměrným výnosem 2,07 procenta.

Výnos ovšem ani nepokryje inflaci. Tu ministerstvo financí ve své makroekonomické predikci pro rok 2019 předpovídá ve výši 2,3 procenta a ČNB dlouhodobě inflaci cíluje právě na dvě procenta.

„Nabízený výnos i po zdanění je tak zajímavý pro velmi konzervativní investory, pro které je druhou možností vklad na běžném nebo na

Úspořicím účtu,“říká hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Úrok nad dvě procenta nyní nabízejí jen kampeličky, a to na dvouletý termínovaný vklad. Nicméně Dluhopis Republiky je třeba držet celých šest let, aby investor dvouprocentního úroku dosáhl. Úročení totiž ministerstvo nastavilo tak, že každý rok postupně roste, nejvyšší je v roce posledním a výnosy se každý rok znovu investují do stejného dluhopisu. Po zprůměrování to pak dá zmíněná dvě procenta ročně.

Pro stát je půjčování si od lidí aktuálně mírně nevýhodné. „Stát si bude půjčovat za vyšší výnos, než za kolik si může nyní půjčit na finančním trhu. Výhodnost se může rychle změnit, zvlášť pokud centrální banka bude dál zvyšovat úrokové sazby,“vysvětluje Navrátil.

Odlišovat současné spořicí dluhopisy od těch „Kalouskových“má skutečnost, že koupit je půjde prakticky nepřetržitě a online, nejen v omezeném úseku tří týdnů a přes pobočky bank jako v minulosti. V předchozích emisích navíc několikrát došlo k tomu, že upisování bylo pro přemíru zájmu předčasně ukončeno, protože upsaná částka překročila ministerstvem stanovených 15 až 20 miliard korun.

Tentokrát žádná konkrétní hranice stanovena není. Ministerstvo by chtělo dlouhodobě držet mezi občany zhruba pět procent státního dluhu, tedy 80 miliard z více než 1,6 bilionu korun.

Ministerstvo má zatím naplánované tři emise zhruba každého čtvrt roku. Připsány na účet nových majitelů budou 1. února, 1. dubna a 1. července. Výnos bude u každé emise stanoven jednotlivě podle toho, jaký bude aktuální úrok státního dluhopisu na trhu.

Pro představu: ke včerejšímu dni se státní dluhopis se zbytkovou splatností šest let prodával na sekundárním kapitálovém trhu s úrokem 1,95 procenta, proto ministerstvo nabídlo občanům zmíněný průměrný výnos 2,07 procenta. Pokud by v budoucnu klesly úroky státních dluhopisů do minusu, lidé by je pravděpodobně přestali kupovat, online platforma by nicméně mohla běžet dál, jen by se nevyužívala.

Online s háčkem

Nákup po internetu nicméně zpočátku může mít háček. Bez návštěvy pobočky banky, která se s ministerstvem na distribuci dohodla, se obejdou jen bývalí či stávající držitelé „Kalouskových“dluhopisů. Ti si navíc musejí pamatovat přístupové údaje ke svému majetkovému účtu.

Jde zhruba o 100 tisíc lidí, kterým se při nákupu dluhopisů účet automaticky zřídil. Tehdy měl ovšem jedinou omezenou funkci – mohli se skrze něj pouze ujistit, kolik a jaké dluhopisy mají. Kdo přístupové údaje zapomněl, bude se muset vydat na některou z 25 poboček ČSOB. Případně je možné zavolat na infolinku Centrálního depozitáře

Výnos nového šestiletého dluhopisu 2,07 %

cenných papírů pro informace. Ministerstvo ještě zvažuje, že by umožnilo ověřování identity na dálku (například skrze elektronickou občanku), aby lidé nemuseli kvůli zřizování majetkového účtu na pobočku.

Prostřednictvím „Kalouskových“dluhopisů, které se vydávaly v letech 2011 až 2014, lidé půjčili státu celkem 109 miliard korun, řada zájemců je nakoupila opakovaně. První tři emise se těšily z nulového zdanění – příčinou bylo zaokrouhlovaní daně z příjmů z výnosu z každého jednotlivého korunového dluhopisu. To ale úderem roku 2013 skončilo, protože toho zneužívaly firmy, které za účelem daňové optimalizace vydávaly korunové dluhopisy.

Dodnes jednotlivé případy s podezřením na obcházení daně prošetřuje daňová správa. Spořicí dluhopisy se proto od té doby zdaňují srážkovou daní 15 procent stejně jako jakýkoliv jiný výnos z majetku.