Migrační pakt OSN: pozvánka, nebo zákon?
Stále více států odmítá podepsat úmluvu OSN o migraci. Z podobných důvodů
NEW YORK S tím, jak se blíží podpis mezinárodní úmluvy OSN o migraci a uprchlících, přibývá států, které oznamují, že se k ní na celosvětovém setkání 10. a 11. prosince v Marakéši nepřipojí.
Zatím jich je devět. Pakt odmítly podepsat Austrálie, Bulharsko, Česko, Izrael, Maďarsko, Polsko, Rakousko, Slovensko a USA.
Zástupci dalších zemí se vyjadřují neurčitě a začínají váhat. Mezi nimi je Belgie, Dánsko, Chorvatsko, Itálie, Japonsko, Německo, Nizozemsko a Slovinsko.
Část států má obavy z toho, že z právně nezávazné úmluvy a souboru doporučení se časem stane nepsané právo. Dalším pak vadí, že text dokumentu nedůsledně odlišuje legální od nelegální migrace.
Trump: Nic nebude
Ať je to, co je to, dohoda nebude. Zaprvé s tím začal Obama, zadruhé se týká imigrace, dal by se parafrázovat přístup současného amerického prezidenta Donalda Trumpa. V lednu 2017 nastoupil do Bílého domu, v prosinci stejného roku pak USA jako první oznámily, že vznikající dohodu nepodepíší. Rozhodnutí zapadá do průběžného zpřísňování americké imigrační politiky.
O více než půl roku později následovalo Maďarsko, necelý rok poté – letos koncem října – také Rakousko.
Maďarský premiér je známý svým tvrdým postojem vůči migraci a pakt považuje za „nejhorší možnou odpověď, kterou OSN řešení migrace může dát“. Počty migrantů následkem této dohody jen vzrostou, říká Orbán.
Rakouská středopravá koalice křesťanských demokratů (ÖVP) pod vedením kancléře Sebastiana Kurze společně s národně konzervativní FPÖ z podobných důvodů úmluvu také odmítá: Zakládá podle nich „lidské právo na migraci“.
Cesta k nepsanému zákonu?
Pakt sice zemím, které jej přijmou, nezakládá právní odpovědnost, přesto má rakouská vláda obavy, že na základě pozdějšího rozhodnutí soudu se z právně nezávazného doporučení stane precedens, jehož vymáhání bude možné právní cestou.
Právní experti tuto možnost považují za nepravděpodobnou, podobnou diskusi nicméně vede také část křesťanských demokratů v Německu. Jeden z kandidátů na předsedu strany, Jens Spahn, navíc vyzval vládu k tomu, aby si podpis paktu „důkladně rozmyslela“a učinila tak případně až dodatečně po termínu.
Zpráva německého ministerstva zahraničí, které se na formulaci textu dohod o běžencích a migraci aktivně podílelo, nicméně píše: „Oba pakty sice nejsou právně zavazující, ale jsou politicky závazné.“
Z toho pak vyplývají obavy, že postupem času a vlivem zájmových skupin a organizací zastupujících migranty se z textu, který má mít pouze doporučující charakter, stane právně závazná norma.
Legálně, nebo nelegálně?
V polovině listopadu se přidalo také Česko. Vládě vadí především nedůsledné rozlišování mezi legální a nelegální imigrací. „Je naším cílem udělat taková opatření, aby nepokračovala nelegální migrace. Tam směřovaly i naše připomínky,“uvedl ministr Richard Brabec. Závěrečná verze textu podle něj ovšem české připomínky nezohledňuje.
Obavy z „povzbuzení“nelegální imigrace má také Austrálie, která patří mezi země s velmi přísnou imigrační politikou.
Na základě bodového systému si vybírá lidi a profese, které tamní společnost zrovna potřebuje, zatímco běžence a migranty přijíždějící na lodích bez povolení zadržuje na ostrovech v Pacifiku.
Australskému premiérovi Scottu Morrisonovi ze středopravé Liberální strany vadí především část dohody, v níž se píše, že „omezení svobody pohybu migrantů má být použito až jako poslední prostředek“.
S ohledem na „povzbuzení nelegální migrace“a nedostatečné rozlišování obou typů migrace pakt odmítá také Polsko a Slovensko.
„Hranice si ubráníme sami“
„Přijímáme vlastní zodpovědnost za ochranu svých hranic,“uvedl minulý týden izraelský premiér Benjamin Netanjahu. K tomu už na hranicích vznikl pět metrů vysoký plot, který má zabránit nelegálním přechodům hranice. Také Izrael dohodu odmítne.
Pakt nechce podepsat ani Bulharsko, protože „ohrožuje národní zájmy“země. Právě tudy po balkánské trase jako přes tranzitní zemi chodily největší počty běženců a migrantů.
Počátky paktu sahají do podzimu roku 2016. Právě v té době – přesně rok poté, co v Evropě vrcholila migrační krize – se zástupci států OSN sešli v centrále organizace v New Yorku s cílem „zabývat se velkými pohyby uprchlíků a migrantů, sjednotit státy a zajistit více humánní a koordinovaný přístup“.
Ze setkání pak vzešel základ současné migrační dohody, která se bude za dva týdny podepisovat v Maroku.
„Pakt je ta nejhorší možná odpověď na řešení otázky migrace, kterou OSN může dát.“ Viktor Orbán maďarský premiér
„Úmluva je v přímém rozporu s principy, které Austrálie ohledně migrace již úspěšně uplatňuje.“ Scott Morrison australský premiér