O Petříčkovi a Zemanovu vzkazu ČSSD
Do funkce ministra zahraničí nastoupil teprve v polovině října, už teď má ale Tomáš Petříček potenciál stát se ve vládě největším otloukánkem. Startují po něm totiž jak prezident Miloš Zeman, tak premiér Andrej Babiš. A aby toho Petříček neměl málo, složitou pozici má i v ČSSD.
Přesto je nyní rozebírání možnosti jeho odvolání z několika důvodů spíš mlácením prázdné slámy. Pokud by se totiž měl Petříček z vlády pakovat, rozhodně by nebyl jediným socialistou, kterého by to čekalo.
Tomáš Petříček byl od počátku „náhradník“. O bývalém asistentovi europoslance Miroslava Pocheho toho moc nevěděla ani řada sociálních demokratů, kromě toho, že byl asistentem Miroslava Pocheho.
Zákulisní hráč z pražské ČSSD Poche chtěl být ministrem sám. Ačkoli měl dopředu signály, že se to prezidentovi Miloši Zemanovi zamlouvat nebude, chtěl si tu bitvu vyzkoušet. Jakmile se k prezidentovu tlaku přidal i Babiš, socialisté začali chápat, že hlavou zeď neprorazí. Předseda Jan Hamáček se snažil manévrovat tak, aby se vlk nažral a koza (vláda) zůstala celá.
Kvůli tomu se vše protahovalo do chvíle, kdy i Poche pochopil, že je bitva prohraná, a jeho jedinou možností, jak si udržet vliv na Černínský palác, je instalovat tam svého asistenta Petříčka.
Pak zase nějaký čas trvalo, než prezident Zeman s premiérem Babišem přestali mluvit o Becketově syndromu či přímo o tom, že „už jsem zažil moc situací, že se lidé díky někomu dostali na nějakou pozici a pak na to zapomněli“. První rozebíral Zeman, druhé řekl Babiš.
Petříček nezapomněl. Pocheho si nechává jako poradce a razí si zahraniční i vnitrokoaliční politiku podle svého. Tedy spíš podle jejich.
Prezidenta dráždí Petříčkovy výroky o lidských právech při jejich společné návštěvě Číny. Ještě víc ale ministrovo odmítání přesunu české ambasády v Izraeli do Jeruzaléma s odkazem na mezinárodní právo. Zeman v narážce na Pocheho opět mluví o loutkách, o Spejblovi s Hurvínkem.
Babiše zase štvou Petříčkovy vnitrokoaliční postoje. Ministr vyzýval, ať premiér odstoupí. Pustil se i do podivné cesty Babiše juniora na Krym. Babiš ho prý navíc podezírá, že chtěl po maďarském kolegovi, ať premiéra veřejně odsoudí. Petříček to odmítá, ale k Babišovi se to údajně nějak doneslo. K tomu lze přičíst, že z Pocheho je dnes jeden z hlavních bojovníků proti účasti ČSSD ve vládě s Babišem, čemuž odpovídalo i vyostřené usnesení pražské ČSSD před rozhodujícím jednáním socialistů.
Právě proto ale Petříček odvolán nebude. Hamáček nemůže riskovat další otřesy v už tak rozklížené straně. Babiš zase nemůže riskovat, že jeho hlavní spojenec v ČSSD Hamáček uvnitř strany oslabí.
A Miloš Zeman? Ten hraje vlastní hru, v níž je Petříček pouhým pěšákem. V rozhovoru pro MF DNES z minulého pátku to řekl jasně, byť to zůstalo stranou pozornosti. Takto prezident odpověděl na otázku, zda by pro premiéra nebylo jednodušší nahradit socialisty SPD Tomia Okamury.
„Samozřejmě nelze vyloučit, že k tomu dojde. Záleží na tom, jak se ČSSD bude chovat v dalších týdnech a měsících do svého březnového sjezdu. Nezapomeňte, že tady máte i jinou variantu. To znamená, že premiér má svaté právo vyměnit jakéhokoli člena vlády. Mohu vás ujistit, že těmto výměnám bránit nebudu.“
To zjevně nebyla narážka na Petříčka, ale spíš zřetelný bianco šek pro Babiše: Když bude ČSSD zlobit, můžeš vyházet všechny její ministry, snad s výjimkou Miroslava Tomana, a vláda může pokračovat klidně dál. Jako tvoje menšinová. S podporou komunistů a Okamurovy party.