Jeden čas pro Evropu
2021: konec přeřizování
Už jen pětkrát nebo šestkrát absolvujeme pravidelný jarní a podzimní rituál přeřizování hodinek o hodinu dopředu a o hodinu zpět. Dne 31. října 2021 pak střídání dvou časů oficiálně po víc než čtyřiceti letech definitivně skončí. Tolik prozatímní plán.
Úředníci Evropské unie během letošního listopadu v tichosti učinili několik důležitých rozhodnutí, která povedou ke zrušení střídání letního a zimního času.
Zrušení dvou časů už není jen zbožným přáním autorů petic, ani snem předsedy Evropské komise Jeana Claude Junckera (ten snil dokonce o dubnu 2019), ale příslušný návrh na papíře už putuje kolečkem po unijních institucích.
MF DNES získala interní dokument o postupu schvalování „zrušení sezonních změn času“. Vypracovali ho 19. listopadu Rakušané, kteří nyní předsedají EU. Vyplývá z něj, že ještě 12. listopadu předseda Evropské komise Jean Claude Juncker navrhoval reformu časů v roce 2019. To však autoři dokumentu odmítli. „Většina delegací žádala více času na uplatnění této evropské směrnice. Předpokládané datum 1. dubna 2019 považují za příliš ambiciózní,“píše se v dokumentu.
Poupravený návrh počítá s následujícím „jízdním řádem“: pokud se schválí jako budoucí jednotný čas ten letní, naposledy se na něj přeřídí hodinky 28. března 2021. Pak už se s časem hýbat nebude. Pokud „zvítězí“zastánci zimního času, přejde se na něj 31. října 2021 a už bude platit. Příští týden v pondělí se k tématu ještě vrátí ministři dopravy zemí EU a na jaře se na něj vrhnou i europoslanci. Ti ho v konečné fázi budou i schvalovat.
MF DNES proto udělala anketu mezi českými poslanci Evropského parlamentu. Není mezi nimi nikdo, kdo by se pral za zachování dvou časů. Většina návrh podporuje a některým je to jedno.
„Já osobně jsem zastáncem toho, aby střídání času skončilo, ovšem pouze za podmínky, že dojde ke shodě na stejném řešení pro všechny členské státy,“odpověděl například europoslanec za sociální demokracii Miroslav Poche.
Zimní, či letní?
Původní návrh Evropské komise totiž dával členům možnost volby, jestli si zvolí letní, nebo zimní čas.
Jenže zástupci členských států zpanikařili – z obavy, že ve výsledku bude mít jiný čas třeba Německo a Česko. Hodinky by si člověk nepřeřizoval na jaře a na podzim, ale pokaždé v Rozvadově.
To nakonec nehrozí, pro národní vyjednavače je teď klíčové dohodnout „jeden čas pro Evropu“. Možná tomu obětují i svoje preference, jestli raději zimní, nebo letní.
„Někdo chce zimní, někdo letní, někteří by střídání ponechali. Shodli jsme se na potřebě koordinace, jejíž podobu teprve hledáme. Aby se Evropa nestala pelmelem různých časů, bude na dohodu nejspíš nutné více času,“vyjádřil se ministr dopravy Dan Ťok.
Lehké to nebude. „My dokonce ve výboru máme problém s tím, kdo bude zpravodaj – jestli ze státu, který chtěl zimní nebo letní čas. Už jen tady mezi námi je z toho drama,“vypráví europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM).
Předseda vlády Andrej Babiš už dal na konci října najevo, že česká vláda bude prosazovat zimní čas. Češi ve výzkumu agentury STEM/MARK ale dali přednost letnímu. Nejvlivnější země EU Německo je také pro letní čas, jak ukázala před měsícem anketa MF DNES napříč Evropou. Osamoceným „ostrůvkem“je Řecko, které by zachovalo střídání dvou časů.
Europoslanci hlasují zpravidla podle svých frakcí (evropská sdružení politických stran). Nejsilnější jsou v europarlamentu lidovci.
„Většina frakce zrušení dvou časů podporuje,“potvrdil europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU–ČSL). Ten mimochodem spočítal, že aby se býval stihl původní termín 2019, musel by Evropský parlament dostat na stůl směrnici už v lednu, protože má tři měsíce na projednání. Tento termín je i proto passé.
Velké slovo při schvalování budou mít napřesrok i Rumuni. Za pár týdnů totiž přebírají předsednictví Unie po Rakušanech.
„Aby se Evropa nestala pelmelem různých časů, bude na dohodu nejspíš nutné více času.“
Dan Ťok, ministr dopravy