Němci řeší, kdy skončí s uhlím

BERLÍN V Německu se má příští rok rozhodnout o tom, kdy země přestane využívat energii z uhlí. Jako nejpravděpodobnější se zatím jeví rok 2035. Už před koncem letoška měla konkrétní návrh předložit takzvaná uhelná komise, kvůli sporům to ale nestihne a jednat bude až do února 2019. Na co nejdelší využití uhelné energie tlačí především trojice východoněmeckých zemí, které hovoří o termínu až kolem roku 2040. V oblasti provozuje hnědouhelné doly a elektrárny také Energetický a průmyslový holding (EPH) Daniela Křetínského.

Předběžné plány komise, která se oficiálně jmenuje Růst, strukturální změny a zaměstnanost, počítají podle magazínu Der Spiegel s tím, že se v první fázi do roku 2022 uzavřou černouhelné a hnědouhelné elektrárny o celkovém výkonu pěti gigawattů na západě země. Za každý gigawatt má přitom provozovateli připadnout odškodnění ve výši 600 milionů eur (15,5 miliardy korun).

Hlavní fáze odklonu od uhelné energetiky se má odehrát v letech 2022 až 2030. Komise přitom zvažuje, že v tomto období budou provozovatelé elektráren dostávat odškodnění v závislosti na tom, kdy přesně je uzavřou. Kdo tak učiní dříve, dostane větší peníze. Také v těchto letech se opatření budou týkat především západu spolkové republiky.

Na východní oblasti, tedy především spolkové země Braniborsko, Sasko a Sasko-Anhaltsko, dojde nejspíš po roce 2030. Organizace na ochranu životního prostředí požadují, aby konečným datem byl právě rok 2030, premiéři východoněmeckých zemí ale lobbují za dobu kolem roku 2040, kdy stejně v regionu vyprší většina povolení k těžbě. (ČTK)