Město otevírá noclehárny
Bezdomovci se jim vyhýbají i v mrazech
PRAHA Udeřily mrazy a v půlce listopadu už se objevily zprávy, že na ulicích zemřeli v Praze čtyři lidé bez domova. Příčinu úmrtí policie nesdělila, ale jednou z možných příčin může být právě zima.
Podle analýzy ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2015 žije v azylových domech, ubytovnách nebo přímo na ulici v Praze zhruba 9,5 tisíce lidí, přičemž zcela bez střechy nad hlavou je 1 800 lidí. Město proto každým rokem rozšiřuje na zimní období kapacity v noclehárnách a ubytovnách.
Míst je celoročně 450. Aby lidé neumírali na ulici zimou, zpřístupní město dalších minimálně 350 lůžek od 1. prosince. V případě potřeby začnou denní centra pro bezdomovce fungovat v zimě v nočním režimu. Na některých místech Prahy pak staví město i stany.
Přestože je bezdomovců více než lůžek, kapacity každý rok stačí. I letos jsou nevyčerpané. V předchozích letech tomu ale nebylo ani v největších mrazech jinak. „Obsazenost nocleháren se každý rok pohybuje kolem 80 až 85 procent,“popsal Tomáš Klinecký, ředitel odboru zdravotnictví na magistrátu.
Berou i opilé a bez dokladů
Podmínky, aby mohli lidé bez domova využít noclehu, se v zimních měsících zmírňují. Toleruje se do únosné míry alkohol v krvi, člověk nemusí přijít s dokladem totožnosti a služba je zdarma.
Přesto každý rok několik lidí zmrzne. „Sociální pracovníci i městská policie vyjíždějí do míst, kde se bezdomovci zdržují, a snaží se lidi přesvědčovat, aby těchto služeb využívali,“vysvětlil Tomáš Ján, ředitel Centra sociálních služeb Praha.
Lidé bez domova se často v mrazech uchylují k tomu, že jezdí v tramvajích či metru bez platné jízdenky. V takových případech městská policie spolupracuje s dopravním podnikem. „Strážníci těmto osobám nabízejí služby pro lidi bez domova, jako jsou místa v noclehárnách, je však na té osobě, zda je využije,“vysvětlil ředitel městské policie Eduard Šuster.
A to je právě problém, se kterým se sociální pracovníci i policisté často potýkají. Logicky nikoho ani v mrazech nutit do nocleháren nemohou. Důvody, proč lidé raději mrznou na ulici, jsou různé.
Někteří jsou ve svém provizorním „domově“spokojení a opustit ho nechtějí. Topí si tam a mají tam všechno, co potřebují k životu. Jiní se třeba nechtějí oddělit od svého partnera, protože v noclehárnách jsou prostory pro ženy a muže zvlášť. Někdy je důvodem pes, a lidé se zvířecím společníkem do ubytoven nesmějí.
Mezi bezdomovci se také šíří mýty ohledně toho, proč by je do nocleháren nepustili. Domnívají se, že musí mít doklad totožnosti, zaplatit poplatek, nebo tvrdí, že se obávají vší a svrabu.
„S takovými se pracovat dá a těmto lidem to dokážeme vysvětlit,“popsal přemlouvání Aleš Strnad, vedoucí
terénního programu organizace Naděje, která poskytuje pomoc lidem bez domova. Jindy je to ale skutečně běh na dlouhou trať.
„Když vám člověk řekne, že žije deset či patnáct let na ulici a dokázal si vždy poradit i bez naší pomoci, tak už to má v životě takto nastavené,“popsal Strnad. V takovém případě terénní pracovníci alespoň vysvětlí, kde má služby hledat.
Vedení magistrátu chce do budoucna zajistit systémové řešení tak, aby se lidé na ulici nedostávali, a pokud ano, aby se jim dostalo systémové pomoci. Jako příklad uvádí nová radní pro zdravotnictví a sociální politiku Milena Johnová (Praha sobě) řešení dluhů na nájemném v městských bytech. „Je lepší pracovat s lidmi, kteří nemají na nájem, mnohem dříve než po třech měsících neplacení závazků, a to na individuální bázi,“uvedla.
Opatření jsou na vládě
Město i kraj hrají v tomto ohledu velkou roli. Hodně opatření je však na vládě. „Týká se to například novelizace insolvenčního zákona, pak to záleží také na schválení aspoň nějakého zákona o sociálním nebo dostupném bydlení,“dodal Strnad.
Ten upozorňuje, že bezdomovci nejsou homogenní skupinou se stejnými důvody, proč jsou na ulici. V posledních letech prochází Česko ekonomickým růstem. Podle Strnada tak počet lidí, kteří žijí na ulici, mírně klesá. Mění se ale jejich struktura. Jsou starší, často třeba už s nárokem na invalidní či starobní důchod a roky na ulici se na nich velmi podepsaly.