Ukrajina volá na pomoc NATO
Napětí v Azovském moři stoupá, ale Evropa zůstává hluboce rozdělena, zda prohloubit protiruské sankce, anebo ne.
KYJEV, MOSKVA Mezi Ukrajinou a Ruskem létají ostrá slova, obě země se dále obviňují z prohloubení krize v Azovském moři a destabilizace celého regionu.
Napětí houstne. Kyjev tvrdí, že Rusko poslední dny blokuje ukrajinské přístavy v Azovském moři.
Kreml to však rozhodně odmítl. Ujistil, že Kerčský průliv je otevřen plavbě, a to i ukrajinským lodím. „Nevím o tom, že by platila nějaká omezení,“řekl Dmitrij Peskov, mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinská hlava státu Petro Porošenko však tvrdí, že Moskva se snaží cílevědomě vyostřit napětí v Azovském moři, které chce podle něj okupovat.
Burcuje proto země NATO, aby do neklidného regionu vyslaly svá plavidla. „Pomohly by tak zajistit Ukrajině bezpečnost,“prohlásil Porošenko.
A odpověď? Žádná velká podpora. V členských zemích Aliance zdaleka nevládne jednotný názor, zda je užitečné lomozit zbraněmi. Shoda nepanuje v Evropě ani v tom, jestli by měly být prohloubeny protiruské sankce.
„Nechystáme se okamžitě přijímat nějaké nové sankce, možná později,“citovala agentura Reuters vysokého unijního diplomata. „Nyní je důležitá evropská jednota a důraz na deeskalaci konfliktu,“dodal diplomat, který si nepřál být jmenován.
Napětí odstartoval víkendový incident, kdy Rusko zadrželo tři ukrajinská plavidla a 24 námořníků – mezi kterými byli i zpravodajci – poté, co se snažili proplout Kerčským průlivem.
Rusko i Ukrajina se viní ze záměrné provokace.
Rozdělená Evropa
Tektonické linie, které se vyhloubily napříč Evropou ve vztahu k Rusku, se nyní ještě víc zvýraznily.
Na jedné straně stojí pobaltské země, Polsko a Británie, které se tradičně snaží razit ve vztahu
k Moskvě ostrý kurz. Chtějí prohloubit protiruské sankce, které již poslední čtyři roky běží kvůli ruské anexi Krymu.
Zpochybňují také plynovod Nord Stream 2 na dně Baltského moře, který obchází při cestě do Německa Polsko a Ukrajinu a který podle nich zvýší závislost západní Evropy na ruském plynu.
Na opačné straně názorového spektra stojí evropský jih. Přimlouvá se za to, aby se kolem Ruska našlapovalo opatrně a po špičkách. Skepsi ohledně sankcí vyjádřily Řecko, Bulharsko či Kypr. Itálie před časem rovnou oznámila, že prodloužení těch stávajících bude vetovat.
Mezi těmito dvěma stanovisky stojí lídři Unie, Berlín a Paříž.
Kyjev před volbami
Německá kancléřka Angela Merkelová zdůraznila, že zadržení ukrajinští námořníci musí být propuštěni a že za zhoršení bezpečnostní situace v Kerčském průlivu je odpovědný Vladimir Putin. Krize podle ní klíčí už od chvíle, kdy Rusové dostavěli most na Krym.
Konkrétní kroky proti Moskvě však nenabídla. „Spor nemá vojenské řešení,“ujistila. Projekt plynovodu Nord Stream 2, který je důležitý pro německou ekonomiku, ohrozit rozhodně neplánuje.
Francouzský prezident Emmanuel Macron má potom dost starostí s domácí revoltou proti zvyšování daní z pohonných hmot, než aby se v krizi výrazněji angažoval.
Západní diplomacie se v tuto chvíli soustředí na otázku zadržovaných ukrajinských námořníků.
Kancléřka Merkelová včera zdůraznila, že musí být propuštěni a že není možné je nutit k doznání. Ruský soud v krymském Simferopolu ale včera poslal do vazby všech 24 zadržených Ukrajinců.
Moskva s Berlínem nesouhlasí. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová včera vyslovila podezření, že incident nejenže byl „záměrnou provokací“, ale na jeho přípravě se zřejmě podílely i některé západní země.
Podle názoru ruských politiků stojí za vyhrocenou situací Porošenko, který se tak snaží zvrátit své nízké preference před nastávajícími prezidentskými volbami.