Bude o 860 úředníků méně. Ze 78 tisíc

Vláda slíbila snížit byrokracii a ušetřit na přebujelé státní správě. Škrtne ale hlavně neobsazená místa.

Jakub Pokorný

Není nic těžšího než boj s byrokracií. Vláda Andreje Babiše slíbila, že sníží počet úředníků. Ostatně ji k tomu v létě v projevu vyzval i prezident Miloš Zeman. Včera tak ministři schválili návrh, který od ledna škrtne 860 úřednických míst. Státních úředníků je ovšem 78 581.

Pro upřesnění, číslo zahrnuje jen státní úředníky – nikoli třeba učitele, zdravotníky nebo policisty, nikoli úředníky radnic a krajů.

Ještě v srpnu ministryně financí Alena Schillerová navrhovala v rámci úspor škrtnout dva tisíce úřednických míst, čímž by se ušetřilo 3,4 miliardy korun. Jenomže kolegové ministři se na ni slétli a začali o svoje lidi bojovat.

Nakonec bude alespoň prozatím úspora menší. „Můžeme se na to dívat z různých úhlů pohledu. Myslím, že obecně je dobrá zpráva, že snižujeme počty úředníků. Ten původní záměr byl ambicióznější. Ve státním rozpočtu se počítá se snížením o tisíc tři sta. To ještě budeme v průběhu roku dotahovat. Ten dokument vznikal samozřejmě celkem komplikovaně. Je to asi maximum možného. Další prostor pro snižování bude asi v roce 2020,“hodnotil včera výsledek ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), jehož resort návrh na vládu předložil.

Vnitro vytvořilo návrh i za pomoci ministerstva financí a dalších resortů. Schillerová na Twitter napsala, že „celkem po Novém roce zanikne 1 300 míst, a úspory 3,4 miliardy se tak dosáhne“.

Náměstek pro státní službu Josef Postránecký včera ještě upřesnil, že nejvíc se – co do počtu – škrtání dotkne ministerstva spravedlnosti, na ministerstvech zemědělství a obrany se dokonce zruší i místa náměstků.

Dvě třetiny z oněch škrtaných míst jsou neobsazené, takže reálně přijde o práci přibližně asi jen 280 úředníků.

Je však pravda, že i zrušení neobsazených míst znamená úsporu, protože i na ně úřady čerpaly peníze a používaly je – obvykle na vylepšení odměn skutečně zaměstnaných lidí.

Dětská skupina na financích

Bojovalo se o každého člověka. Dokonce ještě předevčírem platil návrh na škrtnutí 866 míst, ale ministru zdravotnictví Adamu Vojtěchovi (ANO) se včera brzy ráno podařilo získat šest míst pro Státní ústav pro kontrolu léčiv.

Z vládního materiálu, který má MF DNES k dispozici, vyplývají i konkrétní oddělení, kde se budou snižovat stavy.

Třeba na Generálním finančním ředitelství se má zrušit celé „oddělení sociálních médií“, takže bude ochuzen Facebook „berňáku“. Zeštíhlovat musí i některé pro veřejnost obvykle neznámé instituce. Třeba Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře (rozhoduje například o vlečkách) se musí rozloučit s jedním úřednickým místem z pětadvaceti.

Jenže se neškrtá všude, někde se dokonce přidává. Některé úřady si naopak prosadily zvýšení počtu úředníků. Nejvíc lidí přibere Český statistický úřad kvůli přípravě sčítání lidu v roce 2021. I ministerstvo zahraničí víc lidí přibírá, než škrtá. Bude mít o čtyři zaměstnance víc. Zřizuje prý konzulát v Miláně a posiluje velvyslanectví v Izraeli. Na ministerstvu financí vzniká nové oddělení „dětská skupina“. Státní plavební správa přijímá referenta pro kybernetickou bezpečnost.

Opozice: Jen dělají, že šetří

Není divu, že opozice si na vládě za úsporu v řádu stovek úředníků včera smlsla. Předseda poslanců Miroslav Kalousek z TOP 09 na Twitter napsal: „Zvedneme počet státních zaměstnanců skoro o 40 tisíc. Pak škrtneme 860 většinou neobsazených míst a radostně voláme, jak šetříme. Tak to vláda dělá se vším.“ Odborník ODS na státní správu senátor Miloš Vystrčil si myslí, že vláda měla postupovat úplně jinak – zjistit, které činnosti státních úředníků se dublují, a pak škrtat třeba celé odbory. Podle Vystrčila mají stejné kompetence třeba odbory některých ministerstev a krajů.

„Ta snaha měla spíš za cíl zalíbit se, než aby to bylo systémové, dlouhodobé a účelné řešení,“míní Vystrčil.

Počet státních úředníků se v Česku už dlouhodobě drží nad sedmdesáti tisíci a pořád se zvyšuje. Naposledy propouštěla ve velkém vláda expremiéra Petra Nečase v době finanční krize po roce 2010. Tehdy počty klesly pod 70 tisíc, ale s nástupem vlády Bohuslava Sobotky z ČSSD k moci brzy zase stouply. s využitím ČTK

2 tis. Tolik míst slibovalo zrušit původně ministerstvo financí.