Zákopová válka v ČEZ

Proč menšinoví akcionáři chtějí valnou hromadu a co na ní dnes vyřeší?

Akcionáři polostátního gigantu ČEZ se dnes sejdou na valné hromadě, která byla poprvé svolána na popud menšinových akcionářů. Konkrétně analytika Michala Šnobra a finanční skupiny J&T. Přestože vědí, že s jedním procentem akcií toho při hlasování moc nezmůžou, chtějí upozornit, že současné vedení nepostupuje správně.

1

Proč se valná hromada koná? Šnobr kritizuje vedení ČEZ dlouhodobě. Tvrdí, že stát dostatečně nekontroluje představenstvo. Šéf ČEZ Daniel Beneš však před časem MF DNES řekl, že akcionáři kolem Šnobra „chtějí krátkodobě vydělat co nejvíc peněz a je jim úplně jedno, jaká bude budoucnost ČEZ v dlouhodobějším horizontu“.

To malí akcionáři odmítají. „Víme, že díky očekávanému růstu cen elektřiny vygeneruje ČEZ poměrně značnou hodnotu a my ji jako akcionáři chceme ochránit,“vysvětluje Šnobr svou motivaci. „Hodnota firmy ale poroste jen za předpokladu, že management bude schopen postarat se o výrobní aktiva firmy,“dodává.

Šnobr v poslední době torpéduje prakticky každé rozhodnutí Benešova vedení. „Management se pasoval do vrcholného orgánu firmy, tím je ale valná hromada. Management je pouze správce. A tržní hodnota akcií trpí tím, čím si ČEZ v minulosti prošel,“říká Šnobr.

Jenže pozice vedení není jednoduchá. Zájmy akcionářů se liší. Stát, který vlastní 70 procent akcií ČEZ, chce stabilní dividendu a nástroj energetické politiky. A víc než menšinoví akcionáři sleduje bezpečnost dodávek. Ti zase usilují o co nejvyšší růst ceny akcií.

2

O co menšinovým akcionářům jde?

Šnobr včera v rozhovoru pro MF DNES výslovně zmínil dvě klíčové věci. A sice jednání o prodeji uhelné elektrárny Počerady, na niž má „předkupní právo“skupina Czech Coal Pavla Tykače. Loni po intervenci dozorčí rady z prodeje sešlo.

Podle smlouvy má ČEZ další šanci do konce příštího roku. „Elektrárna i samotná lokalita má strategický význam, ČEZ by se jí neměl zbavovat,“míní Šnobr.

Chce řešit také opční program pro vedení firmy. „Nechceme jim brát odměny, ale motivační program by měl být čitelný a v souladu s běžnou západní praxí,“dodává.

Malí akcionáři se zajímají i o strategii firmy v zahraničí nebo výstavbu jaderných bloků, která podle nich firmě přinese jen problémy. Peníze, které by na to vynaložila, by se podle nich nikdy nevrátily.

3

Jaký bude nakonec program? Proti představám menšinových akcionářů však bude velmi osekaný. „Nepovažujeme to za naši valnou hromadu, do programu bylo zasaženo nepřijatelným způsobem. Zůstalo jen torzo,“říká Šnobr.

A dodává, že už mají připraven další postup, který představí v dalších dnech.

Vedení firmy se však brání, že se nedalo postupovat jinak. „Valnou hromadu jsme na žádost minoritních akcionářů svolali a na její pořad jsme přijali ty návrhy, které jsme mohli,“říká Beneš.

Představenstvo argumentuje i tím, že některé věci nepřísluší řešit valné hromadě či že by hrozila pokuta kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže.

Šnobr s tím nesouhlasí. „Nic neopravňuje představenstvo stavět se do role arbitra. Akcionáři mají právo se na ty věci zeptat a představenstvo má na valné hromadě stejné právo je pak ponechat bez odpovědi,“říká.

Z navrhovaných bodů zůstaly nakonec jen tři. Jde o odměňování manažerů, strategii firmy a složení dozorčí rady. První dva však jen z malé části. Lze tak předem vyloučit, že by se opční program či strategie nějakým způsobem změnily.

4

Čeho mohou malí akcionáři dosáhnout?

Vzhledem k tomu, že malí akcionáři, které zastupuje Šnobr, disponují jen jedním procentem hlasů, při hlasování mají šanci, jen když se jim podaří přesvědčit zástupce státu.

S velkou pravděpodobností půjde nakonec jen o právnickou bitvu mezi dvěma stranami. O jediné vzrušení by se mohla postarat volba nových členů dozorčí rady (viz MF DNES 29. 11. 2018, str. 10). Možný kandidát Jan Vaněček (s podporou komunistů) prošel vládním výborem pro personální nominace již v červnu.

Jenže bude záležet, zda na Pankrác, kde se valná hromada koná, vůbec dorazí člověk z ministerstva. O tom, zda a s jakými instrukcemi úředník přijde, bývá obvykle jasno až ráno v den konání akce. Pokud se nedostaví, nebude valná hromada usnášeníschopná a bude se během šesti týdnů opakovat. Třetí pokus však už nenásleduje.