Přeplněný Berlín: hodně lidí, málo bytů
Do Berlína se každoročně stěhuje 40 tisíc lidí. Chtějí tu bydlet, ale nemají kde.
BERLÍN O Berlínu se říká, že je chudý, ale sexy. Chudý proto, že zdejší platy jsou v průměru nižší než v ostatních německých velkoměstech. A sexy proto, že zčásti i díky tomu si dokázal udržet určitou auru svobody a nezávislosti.
Tedy alespoň donedávna, protože v posledních letech se situace začíná rychle měnit. K lítosti obyvatel Berlína však ne v oblasti výše platů, ty tady zůstávají stále lehce podprůměrné ve srovnání jinými velkými městy. Naopak o nezávislosti a svobodě se podle mnohých přinejmenším v oblasti nájemního bydlení už nedá mluvit.
Donedávna relativně levné byty rychle zdražují, pro mnohé začíná být nemožné bydlet v lukrativních částech metropole a jsou nuceni stěhovat se na okraj. Ze skokového růstu nájmů viní developery, kteří v Berlíně vycítili dosud nevyužitou příležitost.
Pro ilustraci, nezařízený byt 1+1 v pěkné části oblíbeného Kreuzbergu o ploše 36 metrů čtverečních nyní vyjde v přepočtu na 22 tisíc korun s poplatky, kompletně zařízený dvoupokojový byt po renovaci o 50 metrech čtverečních tamtéž pak na necelých 40 tisíc korun.
„Prostě to vyvlastníme“
I proto vznikají nejrůznější občanské iniciativy, které se snaží růstu nájmů a skupování domů developery zabránit. Jedna z nich dokonce navrhuje, aby jim byty mohly být na základě lidového hlasování vyvlastněny.
„Byty skoupili spekulanti. Pro spoustu nájemců jsou teď příliš drahé. Lidé mají permanentní strach ze zvyšování nájemného,“říká Rouzbeh Taheri, levicový aktivista, který k tomu letos na jaře sepsal čtyřstránkové pojednání. Německá ústava sice zaručuje nedotknutelnost soukromého majetku, ale velmi teoreticky má i tento požadavek šanci.
V ústavě se totiž také píše, že půda a pozemky mohou být vyvlastněny, pokud je takový postup ve veřejném zájmu. Právě o tom se prostřednictvím petic a protestů Taheri snaží ostatní přesvědčit.
„Nové byty ano, ale ne u nás“
V hlavním městě vládne už dva roky rudozelená koalice složená ze socialistů, Zelených a postkomunistické Levice. Právě ta slíbila, že během následujících let postaví 200 tisíc nových bytů. Polovina z nich má patřit městu, které v nich bude prostřednictvím sociálního bydlení regulovat nájmy a držet je na přijatelné úrovni. Byty mají být hotové do roku 2030.
To se sice hezky řekne, ale hůře udělá. Problém je, že v Berlíně není dost místa, kde tolik nových bytů postavit. A pokud už někde místo je, pak stavební plány narážejí na odpor místních obyvatel. A to přesto, že většina z nich v obecné rovině výstavbu bytů podporuje – nikdo je ale nechce mít před okny nebo místo dvorku, kde mají zaparkovaná kola.
Současná situace v Berlíně ale není dlouhodobě udržitelná. Do města každý rok přichází přes 40 tisíc lidí. Podle údajů radnice je v různých čtvrtích aktuálně ubytovaných také 22 tisíc žadatelů o azyl. V současnosti žije v Berlíně 3,7 milionu lidí a do roku 2030 se počítá s tím, že jejich počet překročí čtyřmilionovou hranici.
Existují plány na rozvoj volných nebo nevyužívaných ploch v metropoli i na jejích okrajích, ani tady to ale město nemá jednoduché. O tom se radnice přesvědčila v posledních letech, když lidé v referendu odmítli zastavění části bývalého letiště Tempelhof.
A výstavba na okrajích města? Tady pak koalici rozdělují vnitřní spory. Zatímco socialisté by neměli nic proti tomu, aby se zastavěla zemědělská půda ve prospěch bytů, koaliční Zelení s tím nesouhlasí.