Bitva (skoro) jako živá
Panoráma přiláká necelé tři tisíce lidí za rok
Viktor Votruba
PRAHA, MĚLNÍK Byl temný, tak temný, že v něm zanikaly i některé postavy. Plátno se částečně zvlnilo a na několika místech bylo poškozené. „Malba byla značně znečištěná letitým prachem a nevhodným zežloutlým šelakem z 50. let,“popisuje restaurátorka Kateřina Knorová, v jakém stavu se nacházel 3,5metrový panoramatický obraz Mělníka, který půl roku restaurovala. Město Mělník za to zaplatilo 300 tisíc korun. Před pár dny obnovený obraz slavnostně odhalilo.
Dílo zachycující Mělník přes řeku Labe vzniklo nejspíše v roce 1887. Pro mělnickou vinárnu jej vytvořil tehdy ještě mladičký Luděk Marold.
Ano, ten Marold! Geniální a později slavný malíř, jenž proslul zejména ztvárněním bitvy u Lipan. Díky své výšce 11 metrů a délce přes 90 metrů je dodnes největším panoramatickým obrazem v České republice. Ale pozapomenutým.
Praha obnovu teprve chystá
Na rozdíl od méně známého mělnického obrazu slavné Maroldovo panoráma Bitva u Lipan na své kompletní oživení čeká. Už od doby svého vzniku se nachází v areálu Výstaviště Praha. Restaurátorské práce na něm byly provedeny naposledy v letech 2002–2004. Budova z roku 1934 pak loni prošla dílčími opravami. Ale stále to nestačí.
Marold své velkolepé dílo vytvořil společně s dalšími umělci pro Výstavu architektury a inženýrství, která proběhla od 15. června do 17. října roku 1898. Je to jediná atrakce, která z této výstavy dodnes zbyla. A byť má kulatých 120 let, žádných oslav se nedočkala. Výročí prošlo bez většího povšimnutí, stejně tak jako dnešních 120 let od Maroldova úmrtí. Zemřel náhle 1. prosince 1898. V pouhých 33 letech se mu stal osudným zřejmě tyfus. A možná i velké vypětí, obraz bitvy totiž vytvořil v rekordním čase 127 dní. Těšit se z něj ale mohl jen pár měsíců.
I v den dnešního výročí je kruhový objekt s panorámatem uzavřený. Od října do dubna je nepřístupný. Podle Jany Čermákové, mluvčí Výstaviště Praha, proto, že se v budově netopí.
Panoráma, které v době svého vzniku vyvolávalo úžas a na nějž i za komunismu hojně jezdily školní zájezdy, teď navštíví necelé tři tisíce lidí za rok. Pro srovnání – zhruba tolik návštěvníků přitom běžně mívají malá obecní muzea mimo Prahu. Přitom by Maroldovo dílo mohlo vzbuzovat podobné nadšení jako Muchova Slovanská epopej.
„Když jsme se na Výstavišti byly podívat s paní restaurátorkou (Kateřinou Knorovou, pozn. red.), shodly jsme se, že to dílo není v dobrém stavu. Jsou tam prachové depozity a vzlíná tam vlhkost. Asi ani režim klimatu nebude stálý, přišlo mi to tam až zatuchlé. Je to významná památka, přitom se mi zdá, že ji Praha ani moc nepropaguje,“zamýšlí se Jitka Motyčka, historička Národního památkového ústavu (NPÚ) ze středočeského oddělení restaurování. Dílem, které je od roku 1991 národní kulturní památkou, se zabývala v souvislosti s Maroldovým obrazem Mělníka.
3D kino z konce 19. století
Podle její pražské kolegyně Petry Hoftichové, památkářky NPÚ zaměřené rovněž na restaurování, panoráma Bitva u Lipan údržbu potřebuje, není ale v katastrofálním stavu. „Je tam několik míst, která nevypadají dobře. Odborný posudek jsme ale nedělali. Je potřeba nejprve provést průzkum, aby se zmapovalo, co všechno k dílu patří. Nejedná se jen o obraz, součástí jsou i veškeré scénografické dekorace, včetně vytvořené krajiny,“vysvětluje Hoftichová. To vše dohromady vytváří prostorovou iluzi. Takové 3D kino z konce 19. století.
O opravách Maroldova panorámatu se v Praze mluví již několik let. V minulosti magistrát uvažoval o jeho generální rekonstrukci za asi 100 milionů korun a dokonce se uvažovalo, že by vedle něj vznikla budova pro Muchovu Slovanskou epopej. V roce 2016 už ale představitelé Prahy finanční limit nákladů na opravy snížili maximálně na 50 milionů korun a s každým vedením magistrátu se názory a přístupy k rekonstrukci mění. Naposledy končící pražští radní letos 26. června rozhodli o zadání projektu rekonstrukce. Materiál pro město zpracovává společnost Morus za zhruba 9,4 milionu korun. Hotový má být v prvních měsících příštího roku.