Kdo může za mizérii Sparty
Tři muži, tři různé problémy. Komentář MF DNES o depresi nejslavnějšího českého klubu.
Pokuty to nespraví, protože po nich se draze placení hráči nanejvýš urazí. Výměna trenéra nepomůže, protože poslední roky se stejně vybírají spíš systémem pokus omyl.
Nákup nových hráčů jen na krátký čas odkloní pozornost nesprávným směrem.
Jestli se chce fotbalová Sparta skutečně vrátit na český trůn, musí se změnit.
Musí najít, přesně pojmenovat a řešit svůj problém. Pokusíme se dát základní radu: ten problém se nachází mimo začarovaný kruh, v němž se Sparta motá. Problém je ve špatném nastavení, na kterém slavný klub stojí. Po sobotní porážce 1:2 na Slovácku nový generální ředitel František Čupr přes Deník Sport vzkázal, že mužstvo má za úkol vyhrát poslední dva podzimní zápasy a pak dojde k posílení, protože „konkurence a kvalita na některých postech nyní není taková, jaká by být měla“.
Aha. Klub, který má na soupisce 28 jmen a dalších více než 20 hráčů na hostování, zjišťuje v půlce sezony, že nemá potřebnou konkurenci. Takže si v předstihu koupí švédského záložníka Davida Moberga Karlssona z Norrköpingu, což bude sedmnáctý cizinec v kádru.
Před půldruhým rokem se sparťanský majitel Daniel Křetínský rozhodl, že půjde neprobádanou mezinárodní cestou, a pořídil si cizineckou legii s italským trenérem. Realita ho usvědčuje, že zvolil špatné řešení: druhý rok po sobě se Sparta podzimem protrápila, na první překážce vypadla z pohárové Evropy a v lize nabrala ohromnou ztrátu.
Přesto Křetínský vytrvale lpí na své představě, což sparťanské problémy jen prohlubuje. Coby šéf nese za současnou situaci největší zodpovědnost, ale chyby se na Letné rodí ve všech sférách. V kancelářích, na trávníku, na lavičce. Kdo by se z nich měl zodpovídat?
Zdeněk Ščasný. Zkraje sezony se zdálo, že převelení Ščasného z funkce sportovního ředitele na trenérskou lavičku dává smysl. Chvíli to vypadalo, že našel systém, trefil ideální sestavu a Spartu zvedá. Jenže šlo jen o záchvěv: teď už hra zase nudí a je plná zmatků.
Ščasný je při hledání viníka první na ráně. Logicky: vždyť tým, který teď podle jeho slov (už zase) nutně potřebuje doplnit, tvořil z velké části sám. To on coby sportovní ředitel pomáhal vytipovat a přivádět hráče, kteří teď neplní očekávání. To on jako trenér nedokáže vymáčknout maximum z kádru, o kterém ještě nedávno tvrdil, že je lepší než ten slávistický. Potom je namístě ptát se, proč tedy Slavia vede ligu a Sparta se krčí na čtvrtém místě, dvanáct bodů za ní.
Guélor Kanga. Možná je kruté ukázat prstem na jednoho hráče, když se trápí celá Sparta. Ale kolem Kangy se tým staví, on je pro Ščasného lídrem. A tak musí nést zodpovědnost, měl by jít příkladem.
Jenže... Všimli jste si, jak se choval předtím, než proti Slovácku zahodil penaltu? Místo toho, aby se soustředil na sebe a na to, kam vystřelí, vzal balon a namachrovaně ho hodil obloukem na nohu brankáře Trmala.
Ve vypjaté chvíli se nekoncentroval, jen přemýšlel, jak povýšit své už tak nezdravě vysoké sebevědomí. Výsledek? Rozhodil sám sebe. A tak se to s ním má pořád.
Má být tahounem, jenže opakovaně selhává. Jednou dá důležitý gól, ale hned si zavaří kontroverzní oslavou. Pěkně obejde soupeře, ale následně dostane nesmyslnou kartu.
Jeho příklad ukazuje, jak laxně Sparta přistupuje k budování týmu: stačí jí vidět v Kangovi kvalitního fotbalistu, vedlejší pro ni je, že má problémovou náturu, chybí mu respekt a není na něj spolehnutí.
Daniel Křetínský. Vše výše popsané by se mohlo změnit, kdyby majitel uznal chybu. Kdyby couvl a přiznal si, že ‚internacionalizace“v takové míře nemá v českých podmínkách smysl. Vždyť Křetínský sám musí vidět, že Spartě schází zdravé jádro, srdcaři, patrioti.
A snad si i uvědomuje, že nejde o porodní bolesti, ale o vážnou chorobu v kritickém stadiu – Sparta v minulé sezoně zaznamenala nejvyšší ztrátu v historii klubu: 723,8 milionu. I proto by měl jednat. Na něm je, aby si vybral podřízené, pod kterými bude Sparta konečně zase fungovat. On by měl nastavit systém, ve kterém z klubu vymizí chaos, nahodilost a povrchnost.
Co je Spartě platné, že je její šéf štědrý a co půlrok obětuje horentní sumy na nákupy? Fungování klubu je zevnitř špatně nastavené. Mizérie na hřišti je jen odrazem toho, že Sparta žije ve zmatcích.
Dál čeká na zázrak, který nepřichází a nepřichází.