Zastrčená památka
Usedlost Bertramka se má stát národní kulturní památkou. Zatím je ale zavřená
SMÍCHOV Mezi lety 1787 a 1791 byla usedlost Bertramka na Smíchově místem, kde přebýval při svých pobytech v Praze Wolfgang Amadeus Mozart a kde jako host operní pěvkyně Josefíny Duškové a jejího chotě skladatel dokončoval slavnou operu Don Giovanni.
Teď vláda navrhuje, aby se usedlost stala národní kulturní památkou. Přísnější památková ochrana umožní státu vyvíjet větší tlak na majitele objektu, kterým je spolek Mozartova obec v České republice. Usedlost je totiž od roku 2016 zavřená, opravuje se a majitel nedokáže říci, kdy bude moci vilu opět otevřít veřejnosti.
Pokud se Bertramka stane národní kulturní památkou, zařadí se ke 54 dalším památkám s nejvyšší ochranou, které jsou na území Prahy. Na seznam se připojí po bok Pražského hradu, Karlova mostu nebo Vyšehradu. „Usedlost Bertramka je mimořádná především svým vztahem k W. A. Mozartovi a tím se její památková hodnota významným způsobem umocňuje a odůvodňuje její zařazení mezi národní kulturní památky,“píše se v návrhu ministerstva kultury, který je nyní v připomínkovém řízení.
Stát může na majitele zatlačit
Zařazení Bertramky na seznam národních kulturních památek se však nezamlouvá Mozartově obci, která v roce 2009 po osmnáct let trvajících soudních sporech objekt získala zpět od Prahy 5. Podle předsedy spolku Tomislava Volka nedává stanovení nejvyšší možné památkové ochrany smysl.
„Ta budova byla v Mozartově době o sedmdesát centimetrů nižší, měla šindelovou střechu a od té doby se událo několik dodatečných přístaveb. Takže je nesmyslné tu stavbu navrhovat za národní památku,“myslí si Volek. „Nikdo to s námi nekonzultoval a teď nám naopak budou moci nakazovat, co musíme opravit,“dodává s tím, že si veškeré opravy musí Mozartova obec platit sama. „Třeba od magistrátu jsme nedostali ani haléř,“dodává.
Jenže podle Jana Wolfa (KDU-ČSL), který měl v minulém volebním období jako radní hlavního města na starosti kulturu, by Praha Bertramce jako významné památce peníze dala. „Mozartova obec ale nikdy o dotaci nepožádala,“vysvětluje Wolf a dodává, že je usedlost v současné době ve špatném stavu. Magistrát proto se spolkem začal před dvěma lety vyjednávat o tom, že by Praha měla zájem usedlost převzít do péče.
„Už jsme byli domluveni s městskou společností Obecní dům, a.s., která by se o objekt starala a byla by i schopná lépe naplnit program. Jenže Mozartova obec se s námi dohodnout nechtěla,“říká Wolf.
Současná radní pro kulturu Hana Třeštíková (Praha sobě) hodlá ve snahách o lepší fungování Bertramky pokračovat. „Musíme se s tím ale nejprve seznámit, navázat komunikaci se spolkem a připravit projekt,“říká radní s tím, že pokud se objekt skutečně stane národní kulturní památkou, bude vyjednávací pozice města silnější, protože bude mít větší oporu v legislativě. S nejvyšším stupněm památkové ochrany totiž může vyvíjet stát ještě větší tlak na vlastníka, aby dal budovu do požadovaného stavu, případně ji svěřil některé z institucí.
To potvrzuje i ředitel Národního památkového ústavu v Praze Ondřej Šefců. „Z běžného pohledu není rozdíl mezi kulturní a národní kulturní památkou nijak zásadní, ale přináší to změnu v určitých legislativních procesech. Například ve věci získávání finančních prostředků nebo důslednosti dohledu nad památkou. I v možnostech, jak s ní zacházet dál,“říká Šefců.
Hodnotu Bertramky vidí především ve spojení se skladatelem. „Stavebně to není nijak pozoruhodný objekt, ale spojením s Mozartem je velmi významný nejen v našem, ale i v mezinárodním měřítku,“dodává Šefců. Mozartova obec ovšem podle ředitele pražského NPÚ nemá sílu a možnosti Bertramku opravit tak, aby dostála svému významu.
Předseda Mozartovy obce Volek ale odmítá, že by se spolek o Bertramku staral špatně. „Letos jsme s odborným přispěním znalců a podle přísných památkových standardů opravili v jedné místnosti parkety a především pak venkovní dvouramenné schodiště, jemuž ublížily tvrdé cementové omítky z doby, kdy Praha 5 pronajímala Bertramku společnosti Comenius,“popisuje Volek.
Ačkoliv je Bertramka dlouhodobě zavřená, konají se v ní podle Volka pravidelně pořady nebo přednášky pro předem písemně dojednané skupiny. „Návštěvnosti usedlosti škodí především to, že kolem ní vyrostla velká křižovatka s výjezdy z tunelů. Několik pracovnic navíc po napadení narkomany odmítlo držet v Bertramce služby,“dodává předseda Mozartovy obce.