Ustoupil ulici
Francouzský prezident Macron kvůli masovým protestům odkládá reformy
PAŘÍŽ Chtěl změnit Evropu, ale není schopen zvládnout ani situaci doma ve Francii. Prezident Emmanuel Macron rok a půl po svém zvolení poprvé ustoupil protestujícímu davu.
Macronův plán rozsáhlých reforem, s nimiž loni v květnu vyhrál volby, se tak povážlivě zadrhává. Zejména chudší Francouzi nemají pochopení pro změny, které sice mohou přinést zlepšení, ale až v dlouhodobém horizontu.
„Elity mluví o konci světa, zatímco my mluvíme o konci měsíce,“popsal jeden z demonstrujících své existenční obavy listu Le Monde. Stejně tak ve vyšší dani na benzin – která měla následně jít na ekologické projekty – pak zejména ti na venkově a periferiích nevidí snižování klimatické zátěže a čistší vzduch, ale především dražší cestování v místech, která nepropojuje veřejná doprava.
Rozsáhlé demonstrace proti plánovanému zvýšení spotřební daně na pohonné hmoty Macrona přiměly udělat krok, který dosud odmítal – mimo jiné i s odkazem na Françoise Hollanda. Nechtěl vypadat jako „slaboch“, jak svého předchůdce pravidelně označuje.
Ještě v pondělí Macron sázel na dialog s opozičními stranami i zástupci žlutých vest. Včera však premiér Édouard Philippe nečekaně oznámil, že vláda zvýšení daně prozatím o půl roku odloží.
Je to zřejmě jediný možný krok, jak zabránit další eskalaci násilí, které poslední protesty i za účasti extremistů provázelo. V opačném případě hrozilo, že protesty plánované na příští sobotu, v pořadí už čtvrtou, se zcela vymknou kontrole.
Současné demonstrace žlutých vest jsou vyvrcholením mnoha dílčích nepokojů. Ty začaly už loni v létě, kdy čerstvě sestavená vláda plošně omezila rychlostní limit z 90 na 80 km/h. K ráznějším ekologickým opatřením pak vládu přiměla i protestní rezignace ministra pro životní prostředí Nicolase Hulota letos v září.
S tím, že Macronovy reformní plány vyvolají protesty, se počítalo od začátku. Otázkou bylo jen to, kdy se tak stane a v jakém rozsahu. A Macron dosud přes veškeré své umění sebeprezentace Francouzům stále nedokázal vysvětlit, proč by důležité reformy také měli chtít.
Pokračování ze str. 1 Ačkoli většina Francouzů odsuzuje stále se stupňující násilí, které protesty provází, mnozí s takzvanými žlutými vestami sympatizují. Prezidentovi Emmanuelu Macronovi pak vyčítají, že je příliš odtržený od jejich každodenních problémů, že je především „prezidentem bohatých“.
Macronovy preference jsou nyní rekordně nízké, v současnosti mu důvěřuje jen 23 procent Francouzů. Premiér Édouard Philippe je na tom jen nepatrně lépe, jeho práci věří 26 procent lidí.
Protesty zřejmě neustanou
Ačkoli je to téměř národní tradice, současné demonstrace jsou nebývalé zejména mírou násilí – připojili se k nim totiž také extremisté. Celková bilance je prozatím 900 zraněných, z toho 150 policistů.
Právě ti by také přivítali zavedení výjimečného stavu, který by jim dal během demonstrací větší pravomoci. Tuto možnost zmínil i ministr vnitra Christophe Castaner, vláda ji nicméně prozatím odmítá.
Vzhledem ke včerejšímu ústupku vlády odložit zvýšení daně na pohonné hmoty o půl roku je sice určitá šance, že demonstrace ustanou – jisté to ale zdaleka není. „Nedokážu říct, co lid udělá, to nemůžu nijak ovlivnit,“řekl včera například jeden z koordinátorů pařížských protestů moderátorům večerních zpráv stanice France Info.
„Je to první krok, ale nespokojíme se s pouhými drobky,“dodal další ze zástupců žlutých vest, Benjamin Cauchy. Demonstrace se zřejmě budou konat i tuto sobotu, další z výrazných postav hnutí, Éric Drouet, sympatizanty dokonce vyzval, aby protesty ještě zesílili.
Možnosti vlády jednat se žlutými vestami jsou omezené i vzhledem k tomu, že hnutí nemá žádné formální vedení. Jejich požadavky jsou navíc radikální: žádné reformy a rezignace vlády. Poslední setkání plánované na včerejšek vláda zrušila.
Zamýšlené zvýšení daně na pohonné hmoty přitom nemělo být nijak drastické. V případě benzinu to měly být čtyři centy, tedy v přepočtu zhruba jedna koruna.