Antihvězda Luka Modrič
Fotbalová revoluce: po 11 letech nemá Zlatý míč Messi ani Ronaldo, kraluje Luka Modrič.
Možná se nečekalo, že to bude trvat jedenáct let, ale bylo jasné, že jednou ta chvíle přijde.
Moment, kdy skončí vláda dvou zdánlivě nedostižných supermanů a fotbalovým hrdinům bude kralovat nový muž.
V pondělí večer v Paříži ten okamžik nastal.
Lionel Messi a Cristiano Ronaldo se na galavečer do Velkého paláce, nablýskaného výstavního pavilonu, ani neobtěžovali: v předstihu věděli, že tentokrát jim Zlatý míč, nejcennější individuální trofej, vyfoukne nenápadný střízlík s výrazným nosem a pěšinkou uprostřed.
Luka Modrič, tak zní jméno nového fotbalového vládce.
Ronaldo, vítěz posledních dvou ročníků, musí skousnout druhé místo, Messi dokonce až páté: před něj se natlačili francouzští střelci Griezmann a Mbappé.
Modrič, záložník Realu Madrid, do Francie přicestoval s manželkou Vanjou, synkem Ivanem a dcerami Emou a Sofií, aby si vyzvedl odměnu za nejpovedenější sezonu v kariéře. Už druhou: na konci září přebíral ocenění v anketě FIFA, která je pro Zlatý míč konkurencí.
Jeho jméno se možná jednou dostane do encyklopedií jako synonymum pro dokonalý prototyp týmového hráče. Antihvězdu.
Je oddaným kapitánem reprezentace, v Realu kryje záda hvězdám a léta byl nedoceněný: vrcholu se dotkl až ve třiatřiceti.
Když z pódia mžoural do sálu plného kamer a fotoaparátů a naklonil se k mikrofonu, projevila se jeho typická skromnost: „Jsem šťastný, hrdý a je pro mě pocta, že tu můžu být. Slovy je těžké to všechno vyjádřit, tak aspoň chci poděkovat všem, kteří mi pomohli, abych tu dnes večer mohl stát.“
Najde se málo lidí, kteří mu ocenění nepřejí. Přesto se otevírá diskuse o tom, jestli právě on měl být tím, kdo po jedenáctiletém panování sesadí z trůnu Messiho s Ronaldem.
„Ne že by Zlatý míč neměl správného majitele, Modrič měl výborný rok. Ale já dal na první místo Griezmanna,“líčí Stanislav Hrabě, jediný český hlasující v anketě.
Nejlepšího světového hráče volí 180 vybraných novinářů a i tady platí, že co člověk, to názor.
V některých případech vítězí nad rozumem osobní sympatie – jak jinak si vysvětlit, že třeba žurnalista ze Středoafrické republiky napsal na první místo francouzského útočníka Karima Benzemu a jeho kyrgyzský kolega by Zlatý míč dal belgickému gólmanovi Courtoisovi.
Volba českého zástupce se opírala o fakt, že vrcholem roku byl světový šampionát v Rusku, kde Griezmann pomohl Francii ke zlatu čtyřmi góly a třemi přihrávkami.
„Hráči si nejlepší výkony schovají na vrchol sezony, protože nic víc není. Mistrovství světa je nejvýš,“myslí si Hrabě. „Modrič sice získal cenu pro nejlepšího hráče šampionátu, ale o té se rozhodovalo ještě před finále, které Francouzi suverénně ovládli. V kádru měli několik osobností, ale Griezmann vynikal.“
Většinu hlasujících víc dojal Modričův příběh. Okouzlilo je, že podceňované Chorvatsko dotáhl do boje o zlato, plusové body mu přihrálo i vítězství v Lize mistrů, roli mohla sehrát i jeho dojemná životní story.
Vyrůstal v drsných podmínkách, během jugoslávské války ztratil dědečka i střechu nad hlavou, několik let prožil s rodinou v zadarském hotelu. Slýchal střelbu a výbuchy granátů, od starostí utíkal k fotbalu. V pondělí se zařadil mezi fotbalovou smetánku a rozboural zavedené pořádky, poprvé od roku 2007.
„Ronaldo s Messim byli v posledních letech výjimeční, nedostižní,“říkal Modrič novinářům po ceremoniálu. „Ale někteří hráči, kteří končili v pořadí za nimi, by si Zlatý míč zasloužili. Xavi, Iniesta a další – i jim patří kus mé trofeje.“
Je fakt, že portugalsko-argentinský dvojblok vypadal dlouho nepřekonatelně. Leckdy to až zaráželo, třeba v roce 2010.
Na mistrovství světa v Jižní Africe zazářili Španělé, jejich lídr Iniesta v prodloužení finálového zápasu trefil zlato a novináři už si před vyhlášením Zlatého míče připravovali oslavné texty na jeho adresu.
Vzápětí museli přepisovat: pro trofej si kráčel Messi, kterému přitom mistrovství vůbec nevyšlo.
„Anketa patřila pod FIFA a projevoval se vliv jejího tehdejšího předsedy Blattera,“tvrdí Hrabě. „Volila se známá jména, ne ta, která by si to za daný rok zasloužila.“
Od roku 2016, kdy se Zlatý míč vrátil čistě pod křídla časopisu France Football, se situace měnila. Ale až letos nadešel čas revoluce. Konec jedné éry.
Nebo jen přetržená šňůra, kterou se zase brzy podaří navázat?
V příštím roce už zase mohou rozhodovat nastřílené góly, což Messimu s Ronaldem hraje do karet. I když stárnou a dávno překročili třicítku, jejich statistiky pořád ohromují.
„Messi vládl evropským střelcům, Ronaldo dal nejvíc gólů v Lize mistrů. Jak někdo může říct, že jejich doba je pryč?“diví se Mbappé, v devatenácti letech lídr nové vlny. „Tahle éra skončí až ve chvíli, kdy se najde někdo lepší než oni dva. Zatím nikoho takového nevidím.“Aha, kam tedy patří Modrič? Mezi hráče, kteří zaujali v sezoně, kdy góly nejsou vším. Trofej je pro něj pohádkovou odměnou za léta ve stínu, příště už zřejmě zase přijde čas střeleckých superhvězd.
Ronaldo s Messim byli léta nedostižní. Ale někteří hráči, kteří končili za nimi, by si Zlatý míč zasloužili – i jim teď patří kus mé trofeje.