Děti mají moc učiva, varuje inspekce
Za špatné výsledky dětí může i bobtnající učivo, říká školní inspekce.
Školství se pohybuje v začarovaném kruhu. Jedním z důvodů je i to, že toho děti ve škole chceme naučit příliš mnoho, myslí si ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal. Příliš mnoho učiva škodí, vysvětloval na statistických číslech z výroční zprávy, kterou Česká školní inspekce včera zveřejnila.
Příliš požadavků na to, co se děti mají naučit, znamená, že učitelé látku jen taktak stihnou „odvyprávět“před tabulí. Podíl hodin, které stojí na výkladu učitele, je v českém školství velmi vysoký. Času, který děti nestráví posloucháním, ale vlastní činností, je ve srovnání s průměrem v zemích OECD málo. Je to sice efektivnější způsob učení, než je výklad učitele, jenže to vyžaduje více času. A čas je potřeba také na procvičování probraného učiva nebo na to, aby učitel dítěti poskytl zpětnou vazbu, která mu pomůže se zlepšovat.
Stále něco nového
Obsahu, který se ve školách musí odučit, v posledních letech neustále přibývá. „Během posledních deseti let proběhlo několik úprav, všechny znamenaly rozšíření obsahu, který se ve škole učí,“říká Zatloukal. Navíc k tomuto rozšiřování docházelo nesystémově. „Vyšla studie, že děti tloustnou, začalo se uvažovat o posílení tělocviku. Výzkum ukázal, že lidé mají potíže s finanční gramotností, zavedla se do škol. Na děti ve škole zaútočil blázen, začala se řešit bezpečnostní témata,“přidává se jeho náměstek Ondřej Andrys.
S tím, že učivo v posledních letech neustále bobtná, ale přitom se nic neškrtá, souhlasí i předsedkyně Asociace ředitelů základních škol Hana Stýblová. „Nemělo by se stávat, že se pokaždé, když se objeví nějaký problém, přidá jen něco nového – etická výchova, druhý cizí jazyk, u kterého jsme mimochodem nesouhlasili s tím, aby byl povinný, finanční gramotnost, k tomu přibylo různé testování, jednotné přijímací zkoušky,“upozorňuje ředitelka Základní školy Plzeň-Božkov.
Se Zatloukalem se shoduje, že problém není v tom, že se děti učí (a učitelé musí naučit) věci, které se jejich rodiče neučili, ale že k tomu musí zvládnout i všechno to, co se učili i jejich rodiče.
Nefunguje to. Ukazuje se totiž, že látka odučená není látka naučená. Školní inspekce na jaře 2017 testovala, jak jsou na tom v nejrůznějších oblastech žáci pátých a devátých tříd. Ukázalo se, že k minimální očekávané úrovni znalostí a dovedností (takové, kterou by neměli zvládnout jen premianti, ale úplně všechny děti) dokázalo všechny své žáky dovést v matematice jen 0,62 procenta základních škol, u českého jazyka 6,42 procenta základek. To má podle Zatloukala dopad nejen na žáky, ale i na učitele, kteří si uvědomují, že se jim jejich žáky na požadovanou úroveň nedaří dovést.
Rána sebevědomí učitelů i žáků
„Když vezmeme výstupy, se kterými by děti měly odcházet, velká část z nich je nezíská,“říká Václav Hlinka, ředitel pražské Základní školy Na Líše. Velká část slabších žáků by to podle něj zvládla, potřebovali by k tomu ale více času.
Problém ale na rozdíl od Zatloukala vidí spíše v motivaci dětí ke vzdělávání a přístupu rodičů k jejich výchově, než v tom, jak funguje škola.
Zatloukal je ale přesvědčen, že opakované selhávání učitelů a žáků – dostat se tam, kam by se dostat měli – má mnohem širší dopad, než je na první pohled zřejmé. Upozorňuje například na to, že se čeští žáci ve srovnání se svými vrstevníky ve škole mnohem častěji necítí dobře. Jako důvod uvádějí právě obavy ze školního neúspěchu, a to i když se doma na školu připravují. „Může to znít jako málo důležité téma, ale vazba mezi spokojeností žáka a dobrými výsledky je jednoznačná,“říká Zatloukal. Souvislost vidí i v tom, že čeští učitelé ve srovnání se svými kolegy z jiných zemí se v průměru hodnotí jako méně zdatní. „To ovlivňuje, jak jsou schopní žáky motivovat, přesvědčit je, že za pomoci učitele mohou dosáhnout požadovaného cíle,“říká ústřední školní inspektor.
Bez revolučního zásahu do toho, co se děti ve školách učí, to podle něj nepůjde, i když jde jen o jednu část komplexního problému.
Na revizi rámcových vzdělávacích plánů pracuje ministerstvem školství řízený Národní ústav vzdělávání už téměř dva roky. Už měla být hotová. Zatím to spíš vypadá, že se moc daleko nedostala, a to zejména v požadavku na redukci učiva, které by uvolnilo učitelům ruce. Informací o tom, jak by se obsah vyučování na školách měl změnit, je zatím jen málo. „Víme, že se na tom pracuje, ale probíhá to tak trochu v utajení,“poznamenává k tomu Stýblová.
1/5 Tolik žáků nedosahuje úspěšnosti ani 40 procent. 1,25 % Tolik škol naučilo všechny žáky ve fyzice vše, co mají znát. 0,62 % Tolik škol naučilo všechny žáky v matematice vše, co mají znát. 11,62 % Tolik škol naučilo všechny žáky v angličtině vše, co mají znát. 6,42 % Tolik škol naučilo všechny žáky v češtině vše, co mají znát.