Guvernér Virginie rasistou
Byl za černocha! A jeho nástupce taky. Vzorný bojovník proti rasismu dojel na fotku z roku 1984
WASHINGTON Ralph Northam, který je silou vůle stále ještě guvernérem státu Virginie, už ví, co to znamená mít kostlivce ve skříni.
Do minulého pátku byl vzorovým guvernérem, demokratem a příkladným bojovníkem proti rasismu. Pak na něj vypadla ta stará fotka.
Je na ní – anebo možná není – jako černoch. Anebo dokonce v převleku za člena Ku-klux-klanu.
Fotka je z roku 1984, ale v Americe, která zahořela progresivistickou horečkou, je z ní momentálně největší skandál.
Všichni demokraté, i Northamovi nejbližší spojenci, ho teď vyzývají, aby složil funkci, protože něco takového je dnes na podobné úrovni, jako kdyby byl býval opravdu klansmanem a byl jím dodnes.
Jenže vše má neuvěřitelné pokračování. Typicky americké.
Jakmile reflektory zájmu nasvítily guvernérova zástupce a podle zákona automatického nástupce, rovněž vzorového demokrata (a navíc černocha, což by se teď velmi hodilo) Justina Fairfaxe, jedna žena oznámila, že ji před čtrnácti lety měl, aniž o to stála.
Finále jako z filmu obstaral třetí muž na řadě pro převzetí guvernérské funkce, virginský ministr spravedlnosti Mark Herring. Sám se udal, že v 80. letech se také převlékl za černocha. Na jeden mejdan šel za černošského rapera.
Tři kariéry u konce, Virginie v krizi, demokraté v šoku a republikáni popadající se za břicha.
Zdálky je to absurdní představení. Northamovi bylo tenkrát čtyřiadvacet, Herringovi devatenáct, Amerika byla úplně jiná a v podstatě nekorektní, teď se fotky staré víc než třicet let vmžiku teleportovaly do úplně jiné doby a jaderně vybuchly pod jejich kariérami.
Northamova fotka, kde stojí kdosi nalíčený za černocha s kýmsi v kápi KKK, byla na půlstránce, kterou měl k dispozici v univerzitním almanachu, když končil medicínu. Už to, že ji tam tehdy dal, ukazuje, že doba byla jiná. Teď svůj problém ještě rozšlapal: nejdřív se přiznal, že je ten černoch, za dva dny řekl, že není ani jednou z masek.
Přitom se přiznal k dalšímu „morálnímu selhání“. Při službě v armádě (Northam byl vojenský lékař) se kdysi dávno při večírku převlékl za Michaela Jacksona, načernil si tvář a tak vyhrál soutěž večera. Hrůza.
Ale to není nic proti Herringovi. Udal sám sebe slovníkem, který snad opsal z brožury Zrádci Zinověv, Kameněv a Bucharin se usvědčují, jak kuli pikle proti soudruhu Stalinovi. V psaném přiznání se nejdříve přiznal, že v roce 1980 se kvůli večírku převlékl se skupinou přátel za rapery, „které jsme v té době poslouchali“, a společně zazpívali i píseň. A pak to jede: „Zní to hrozně dokonce i teď, když to píšu. Ale z důvodů naší ignorance a lehkovážných přístupů – a proto, že jsme neměli pochopení pro zkušenosti a perspektivu jiných – převlékli jsme se, nasadili si paruky a načernili si tváře. To chování jasně ukazuje, že jako mladík jsem měl lhostejný a neomluvitelný nedostatek povědomí a citlivosti k bolesti, kterou může moje jednání způsobit jiným.“
Na většinu Evropanů to působí jako americké šílenství. Ale není to úplně tak, jak si myslíte. Pro Američany má začerněný obličej horší význam. Hluboko v 19. století USA rozesmávaly kočovné kabarety, do nichž baviči kromě tanečnic, zpěváků a scének zařazovali i černošské číslo. Černochy hráli nalíčení běloši. A „černoši“bavili tím, že to byli buranští pověrčiví troubové, dětinové a lenoši.
S příchodem boje za občanská práva to skončilo, i když scénky se objevovaly na univerzitách, v místních varieté, a dokonce v televizi ještě v 70. letech. Jakmile se nyní někdo začerní, i kdyby hrál Baracka Obamu, je v těžkém podezření, že rasisticky zesměšňuje černochy. Mimochodem, to je ten důvod, proč do Evropy náhle přichází pohoršení, že při tradičních slavnostech během zimy mají různí černí Petrové či králové tváře od sazí. Tím, že si někdo pomaže tvář mourem či krémem na boty, se v chápání Američanů automaticky vystavuje riziku obvinění, že černochům přičítá deklasující stereotypy.
A to i kdyby se snažil napodobit superstar Michaela Jacksona s jeho slavnou „měsíční chůzí“, jak to udělal Northam při armádním večírku. Druhá věc je, že vyfotit se s někým převlečeným za člena klanu bylo za čárou už tehdy.
Dnes to v atmosféře osudového boje proti rasismu a proti upírání práv ženám, kterou zahustili demokraté ve jménu boje proti Trumpovi, vypadá hůř než válečný zločin. Pár lidí, jejichž fotky se začerněnou tváří se náhle po letech vynořily, muselo v poslední době balit a jít.
Virginský masakr má ale ironickou příchuť. Demokraté brali Virginii jako vzorový stát, kde příkladně bortí jižanské sochy a rasistům nedarují ani metr. Republikánům vadilo, že Ralph Northam proti nim používal obvinění z rasismu jako politickou brokovnici. Kdo s čím zachází, tím také schází, mohou si teď říkat.
Pointa příběhu: pokud Northam skončí, jeho zástupce odrovná neprokazatelné obvinění ze zvýšeného sexuálního naléhání a Herringa zničí mladická maska rapera, stane se guvernérem Virginie šéf tamního Kongresu. A to je republikán. Tedy pokud někdy nebyl na mejdanu za Martina Luthera Kinga.