Migrace: docházejí tlumočníci
Ázerbájdžánštinou na světě mluví až 30 milionů lidí. V české základní škole byste však tento jazyk spíše neočekávali.
Přesto Národnímu institutu dalšího vzdělávání (NIDV) spadajícímu pod ministerstvo školství přišel požadavek na tlumočníka do tohoto jazyka. Pro žáka, který se do Česka přistěhoval s rodinou a tlumočník jemu a rodičům měl vysvětlit, jak to ve škole funguje. „Tento jazyk má navíc dvě varianty, takže sehnat pro nás tlumočníka bylo komplikovanější. Ještěže jsme zatím měli jen jeden požadavek a ne patnáct,“popisuje Renée Grenarová z NIDV.
Cizinců v Česku přibývá. Roste počet těch, kteří se sem stěhují za prací i s celými rodinami. Ministerstvo školství společně s NIDV takovým rodinám už půl roku zprostředkovává zdarma služby tlumočníků.
Zatím o tuto službu požádalo 35 škol. Nejvíce požadavků přišlo na tlumočníka do vietnamštiny, hned za ní je čínština a ukrajinština. Školy však žádají i o exotičtější jazyky. Třeba mongolštinu.
Tlumočník ve škole nesedí s dítětem celé vyučování v lavici, jak by si mohl leckdo představit. „To by ani nešlo. Rozhodně by jich nebylo dost,“říká Kristýna Titěrová z organizace META podporující integraci a vzdělávání cizinců.
Tlumočníka si nejčastěji žádají ředitelé škol pro první schůzku s dítětem a rodiči, na níž se seznamují s třídním učitelem a vysvětlují si, co od dítěte očekávají a v čem je český vzdělávací systém odlišný od toho jejich.
Poptávka je rovněž po přítomnosti tlumočníků při rodičovských schůzkách nebo při žákově prvním dni ve škole. „Tlumočník dítěti například překládá do jeho rodného jazyka, co potřebuje do tělocviku či jak to funguje v jídelně, jak si objedná oběd a podobně,“vysvětluje Renée Grenarová z NIDV, která má zprostředkovávání služby na starosti.
Problém na malém městě
Připouští, že exotické jazyky mohou být na překlad problematické. Koneckonců už si to vyzkoušeli při hledání někoho, kdo umí ázerbájdžánštinu. Věří ale, že díky celostátní databázi tlumočníků, se jim podaří požadavkům škol vyhovět.
Kristýna Titěrová z organizace META aktivitu ministerstva vítá. Avšak obává se, jestli vždy zvládnou sehnat tlumočníka do pátého dne od podání žádosti, jak stanovují pravidla. „Nejvíc tlumočníků je ve velkých městech, ale shánět překladatele do exotičtějších jazyků v regionech a zvláště v okrajových oblastech republiky je obtížné.“
Podle oslovených agentur, které nabízejí služby překladatelů, s evropskými jazyky jako angličtina, němčina či francouzština problém není. Je dost mladých lidí, kteří v těchto zemích určitou dobu žili a po návratu do Česka chtějí znalost jazyka zužitkovat.
Zato za téměř nedostupné označovali tlumočení právě do ázerbájdžánštiny a také do thajštiny. „Málo lidí je na jazyky severských zemí a kromě ruštiny i na jazyky bývalého Sovětského svazu. Problém je u nás i s maďarštinou, což je trochu paradoxní vzhledem k tomu, že na sousedním Slovensku mají překladatelů do maďarštiny dostatek,“doplňuje Petr Kautský, spoluzakladatel Jednoty tlumočníků a překladatelů.
O maďarského překladatele pro žáka a jeho rodiče zatím zažádala jen jedna škola. Vedle vietnamštiny, čínštiny, ukrajinštiny a zmiňované mongolštiny v Olomouci byla ještě poptávka po bulharštině a rumunštině.
Tlumočníky školám zajišťuje vždy krajský koordinátor NIDV.
Expert na kulturní šok
Spolu s nabídkou tlumočníků a překladatelů ministerstvo školství v září spustilo v souvislosti s nárůstem lidí ze zahraničí službu adaptačního koordinátora. Jeho úkolem je v prvních dvou týdnech pomoci žákovi překonat kulturní šok a zvyknout si na odlišné prostředí. Při dorozumívání s dětmi si často vypomáhá gesty a obrázky, ale i on si může přizvat překladatele.