Prodejny budoucnosti
Interaktivní displeje rozpoznají tvář, věk a pohlaví zákazníka a nabídnou mu zboží na míru
Pohlaví, věk, ale i to, zda je zákazník spokojený a zboží se mu líbí, či je naopak něčím rozladěn, už dnes odhalí během pár vteřin nové technologie, aniž by se člověk musel legitimovat.
V „obejváku“v sídle Microsoftu, jak modelové prodejně budoucnosti místní ajťáci říkají, už jsou k vidění dva roky, ale nyní se začínají zhmotňovat například v showroomech a automatizovaných prodejnách internetové jedničky Alza a ve vybraných prodejnách dalších řetězců.
Senzory a celý software, který data zpracovává, nejprve Alza testovala v loni otevřeném showroomu v Maďarsku. Na produktech Microsoftu a Hewlett Packard jsou instalované interaktivní displeje, které rozpoznají pohlaví a věk zákazníka. „A podle toho mu zobrazí adekvátní individuální reklamu od počítačových her pro děti, notebooků pro studenty až po tiskárny pro tisk fotografií z dovolené,“popisuje za tvůrce řešení, společnost Adastra, Martin Rys.
Výdej zakázky „na ksicht“
Další kamerky počítají lidi v prodejně, sledují, kudy chodí, a vytvářejí takzvané heat mapy, ukazující, kde se nejvíce zdržují a kde naopak ne. Stejnou technologii ověřující pohyb zákazníků po prodejně použila Alza i v českých prodejnách budoucnosti, tedy těch bezobslužných. Ve svých boxech také testuje ve spolupráci s Microsoftem technologii rozeznávání tváří. „V rámci ní je AlzaBox schopen zákazníkovi vydat zakázku jen na základě rozpoznané tváře, bez přihlášení,“popisuje šéf expanze Alzy Jan Moudřík.
Podobné technologie dodává do českých a slovenských řetězců i slovenská společnost Pygmalios. Ta vybavila například celou síť O2, ale spolupracuje i s řetězci jako Penny Market či dm drogerie, i když tam není pokrytí celoplošné. „Analytická data nám ukazují například to, v jakých časech prodejnu navštěvuje nejvíce lidí, podle čehož pak můžeme lépe plánovat směny konzultantů,“popisuje mluvčí O2 Lucie Jungmannová. Zákazník pak nemusí tak dlouho čekat a prodejce obslouží více lidí.
Kromě toho senzory zjišťují i data, jak se zákazníci pohybují, u čeho a jak dlouho postávají, což by mělo ulehčit uspořádání prodejny.
Podobně T-mobile testuje v některých prodejnách technologie rozeznávání obličeje. „V současné době ji využíváme především na měření návštěvnosti, zároveň nám její nasazení umožňuje sledovat, jak prodejnou procházejí jednotlivé typy a věkové kategorie zákazníků, jak reagují na prostředí i nabídku, co je zaujalo, co vůbec ne,“popisuje Martina Kemrová.
Technologie zvládnou vše
V podstatě se dá říci, že technologie dnes zvládnou cokoli. Otázka je, co si řetězec vybere, co přesně potřebuje, nakolik to upotřebí a kolik je ochoten investovat.
„Dokážeme zjistit počet zákazníků, kteří z prodejny odešli neobslouženi, počet okolojdoucích, což pomáhá optimálnímu nastavení otvíracích hodin, délku obsluhy zákazníka či jak dlouho musí čekat ve frontě,“popisuje jen některé výhody jejich senzorů Michal Tomčík, spoluzakladatel společnosti Pygmalios. V Česku jejich technologie využívá ve vybraných prodejnách třeba síť drogerií dm či Penny Market, který takto například zkoumal chování lidí v jejich novém konceptu.
Cílem nasazení každé nové technologie by měl být růst tržeb a ten se podle jejich tvůrců pohybuje v řádu procent. Ne vždy je však tento efekt jasný, a proto je většina obchodníků spíše opatrných. Všechny technologie jsou také poměrně drahé, i když ceny jdou pomalu dolů. Jejich nasazení se tak vyplatí více u zboží, které má vyšší marži a nekupuje se tak často. Takže když už zákazník přijde, je pro obchodníka dobré ho neztratit anebo alespoň tušit, proč se tak stalo.
Ceny za „ochytření“prodejny se pohybují ve velkém rozmezí, v závislosti na tom, co vše nové technologie zahrnují. Například Adastra podle Lenky Novákové realizovala řadu projektů s cenami od 300 tisíc za jednoduché řešení v jednom místě po 18 milionů za komplexní dodávku v řadě lokalit.
Podle věku a pohlaví
Řadu obchodníků také trápí těžká měřitelnost nějakého efektu, a proto něco vyzkoušejí, ale ne vždy dál pokračují. Anebo se vrátí později k jiné a vyvinutější technologii.
„Jeden čas jsme v jedné z našich poboček testovali ‚chytrý LED panel‘, který přizpůsoboval obsah kolemjdoucím. Pokud šel kolem chlap, promítaly se tam pánské outfity, když žena, tak dámské outfity a ještě to umělo s devadesátiprocentní přesností rozpoznávat věk. Ale jelikož se úspěšnost těžko vyhodnocovala, dále jsme tuto technologii nevyužívali,“popisuje Michal Mička, majitel prodejce módy Pietro Filipi a Kara.
Podle Nikoly Plesky z Microsoftu nesmí obchodník zapomenout hlavně na to, aby zákazníkům nabídl nějakou přidanou hodnotu. „Můžu mít kamery všude, ale musím to, že ho sleduji, vykoupit nějakou jinou službou, co ho bude bavit,“říká.
Velký prostor pro využití chytrých technologií je i na internetu a Amazon je toho důkazem. „Chytré e-shopy umějí přizpůsobit vzhled tomu, jak se chovám. Když budu klikat na letní zboží, nebude mi systém nabízet hory,“popisuje Nikola Pleska. Podle něj se toto dnes používá v zahraničí běžně, ale spousta našich obchodů to nedělá. V ideálním případě by také podle něj měla přijít při každém potvrzení transakce zákazníkovi nabídka dalších doplňkových produktů.
Nové technologie by měly zvýšit tržby v řádech procent. Ne vždy je však tento efekt jasný, a proto je většina obchodníků spíše opatrných.