Toulavý autobus se opět vydal na cestu

Když v Messameně na východě Kamerunu skončilo slavnostní shromáždění k první oficiální jízdě našeho nového Toulavého autobusu, děti ke mně přivedly malou holčičku v ušmudlaných a potrhaných šatech. Usedavě plakala. Mezi vzlyky opakovala, že také touží jet Toulavým autobusem, ale protože nemá pěkné šaty, její přání se jí nesplní.

Ve skutečnosti Jocelyn, který jízdy Toulavého autobusu organizuje, vybírá děti podle zájmu a prospěchu, nikoli podle toho, jak jsou oblečené. Nechal jsem si tedy na papírek napsat její jméno a předal jsem ho Jocelynovi, ať ji určitě zařadí do příštího turnusu.

Ta plačící holčička toužící po jízdě Toulavým autobusem mě povzbudila víc než oslavné proslovy na předchozím shromáždění. Poslouchaly by se moc hezky, jenže celou dobu mi leželo v hlavě, co jsem viděl krátce předtím. Strážci biosférické rezervace Dja, z nichž mnohé jsem před lety poznal jako oddané bojovníky za ochranu přírody, upadli pod špatným vedením posledního conservateura (ředitele rezervace) do pasivity a klesla jejich autorita. Brzy by sice měl být jmenován nový conservateur, ale náprava nebude jednoduchá už proto, že nejschopnější ze strážců byli odveleni do jiných končin Kamerunu.

V prvotním rozladění jsem pomýšlel na to, jestli by nebylo lepší začít provozovat náš nový Toulavý autobus jinde, ale vzápětí jsem si uvědomil, že bychom vyklízeli pole příliš snadno. Je tak nyní na své první oficiální jízdě a řadu dalších má naplánovánu. Předchozí Toulavý autobus si odsloužil hodně tvrdá léta. Stovky dětí z vesnic a městeček z okolí rezervace Dja díky němu v záchranné stanici poblíž metropole Yaoundé viděly živé gorily a absolvovaly vzdělávací program – a také prožily nezapomenutelné dobrodružství. Nový Toulavý autobus je trochu jiný. Liší se nejen vzhledem, ale hlavně trasou svých jízd. Po slavnostním shromáždění zamířil do Kabilonu. Tam si děti spolu se zkušenými průvodci prošly naučnou stezku vedoucí deštným lesem a pak se seznámily s tím, jaké plodiny si mohou samy pěstovat. Zní to banálně, ale zdejší školáci ani neznají stromy rostoucí v pralese, ani netuší nic o užitku, který jim mohou poskytnout. Rovněž povědomí o pěstování celkem běžných plodin není nijak vysoké.

Gorily v záchranné stanici nedaleko kamerunského hlavního města Yaoundé uvidí pasažéři první jízdy nového Toulavého autobusu, až když tenhle můj sloupek bude v redakci MF DNES. Ale jestliže je zaujala procházka po pralesní naučné stezce, nepochybuji, že gorily v nich vzbudí nadšení.

Snad se školákům z Messameny díky této cestě rozšíří obzory a alespoň někteří z nich se na svět kolem sebe začnou dívat trochu jinýma očima.