Kdy David Bowie slouží jako marketingové lákadlo
O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky píše spisovatel Jean-Michel Guenassia.
Skok do vod genderové a LGBT problematiky může zlomit vaz i zkušenému autorovi. Obzvlášť pokud chce k látce přistupovat s humorem a nadhledem. Přesto se Jean-Michel Guenassia rozhodl vstoupit na tenký led hyperkorektnosti. Ten se pod ním v knize Osudový vliv Davida Bowieho na holky neprolomil, jen nebýt uspěchaného, nuceného a špatně uvěřitelného závěru, mohl román dopadnout mnohem lépe. Jelikož však hlavní přikázání recenzentovo zní, konec nevyzradíš, pojďme dál.
Vyrůstal v akváriu
Vypravěčem je šestnáctiletý Paul. Heterosexuál s androgynním vzezřením. Jak v knize několikrát zmíní – prostě lesbičan. Proč je nutné to zmiňovat? Stojí na tom celý příběh.
Paula totiž vychovaly dvě lesby Léna – biologická matka, extravagantní milovnice harleyů – společně se střídmou a zásadovou exletuškou Stellou. O otci se nikdy nic nedozvěděl, nebýt vzdělávacího systému, jeho nepřítomnosti by si ani nevšiml.
Léna totiž trpí nejen odporem k mužům, ale k heterosexuálům obecně. Paul tak vyrostl v izolovaném světě, který, jak Léna doufala, nikdy neopustí. Jenže jej velmi brzy začaly přitahovat ženy a bylo jen otázkou času, kdy na to její předsudky zmítaná mysl přijde. Syn se mezitím pomalu snaží dostat za hranice svého světa, zjišťuje však, že v systému fungovat nemůže. Vzdá se vzdělání, večer začne hrát u Stelly v restauraci Baret na piano a ve dne dělá tzv. falešného zákazníka v McDonald’s. Jeho prožitky, stejně jako kapitoly, se začínají vázat k legendárním písním včetně tklivé Con Te Partiro nebo In the Mood for Love. Poznává ženy, zamilovává se, snaží se pochopit, proč matka zanevřela na příbuzné, a musí se vůči všemu vymezovat. Přitom už jako teenager pochopil, že nejlépe se vymezí tím, když zůstane, kým je.
Film by to byl skvělý
Guenassia Paulovi na bedra naložil věku neúměrné břímě moudrosti. Naštěstí však také obdivuhodnou porci nadhledu a humoru. Bytostně existenciální témata se tak rozmělňují v tragikomickou situační komedii, která by se na plátně vyjímala. Neumětelský coming out kamaráda Alexe, vyznání lásky i pokus o pohlavní styk nutí k úsměvu.
Stejně jako Paulova provokace zaměstnanců McDonald’s. Autorův bezprostřední jazyk funguje na výbornou. Není divu, Guenassia je zkušeným scenáristou. V této knize však moc neexceluje v umění uzavřít vyprávění. Věta „je na čase, aby ses dozvěděl“pronesená na nemocničním lůžku jednoduše do knihy literáta Guenassiovy velikosti nepatří.
Je laciná, a ačkoliv má Paulovi odpovědět na zásadní otázky, zcela se míjí účinkem. A co ten Bowie z názvu? Nakonec tam je, ale vlastně by vůbec nemusel. Jako marketingové lákadlo funguje, jako literární prvek příliš ne, přesto nebýt jej, postava Paula by na svět asi nikdy nepřišla.
O osudovém vlivu Davida Bowieho na holky
70%