Škola ve třídách větrá i bez otevření oken
Důsledkem zateplování škol je, že se dětem ve třídách špatně dýchá. Pomoci má systém, který přivede čerstvý vzduch.
PRAHA Do nových tříd pavilonu Základní školy Tupolevova se v březnu nastěhují děti z prvního stupně. Z dotací Evropské unie, za spoluúčasti magistrátu a městské části škola vybudovala moderní pavilon, který pojme až 270 žáků. Součástí stavby je takzvaná rekuperační jednotka, která přivádí do budovy čerstvý vzduch i při zavřených oknech. Cílem zařízení je zamezit únavě žáků ze špatného vnitřního prostředí. Tento problém trápí většinu škol v hlavním městě i v celé České republice.
Děti ve třídách spí
Podle nejnovějších studií je jedním z důvodů, proč jsou děti ve třídách unavené, i vydýchaný vzduch. Podle Kryštofa Hona, generálního ředitele společnosti Wafe a spolupracovníka neziskové organizace Větrání škol, je problém v tom, že zateplování budov zamezilo přirozenému větrání.
„Dřívější budovy neměly dokonalé těsnící obaly. Na budovy, které se stavějí posledních třicet let, jsou naopak kladeny vysoké nízkoenergetické nároky. Jsou opatřeny plastovými okny i vnitřním zateplením a odvětrávání kvůli materiálu tedy není možné,“vysvětluje Hon, jehož společnost se vývojem a umisťováním jednotek na výměnu vzduchu zabývá.
V rámci globálních snah o snižování CO2 se díky prodeji povolenek institucím generujícím energii dostala ČR k penězům na snižování energetické náročnosti budov. V minulých letech proto stát masivně investoval do zateplování veřejných budov, podle Hona však nebyla dořešena kvalitní výměna vzduchu a s tím související reziduální vlhkost a tvořící se plíseň. Jediným řešením v takovém případě je pravidelné větrání otevřenými okny, ale tím uniká i teplo.
„Pokud odchází teplo otevřenými okny, nedosáhnou školy potřebných energetických úspor, ke kterým se zavázaly při obdržení dotací. Školy musí pět let vykazovat nízkoenergetickou udržitelnost, aby dokázaly, že dosahují cílů dotace. Těmi jsou především regulace CO2 nebo snížení nákladů na energii,“vysvětluje Hon. Dodává, že mnohé školy v podstatě zakázaly otevírání oken, aby nemusely, v nejhorším případě, dotaci vracet. Stává se proto, že v učebně s dvaceti nebo třiceti žáky, děti vzduch za dvacet minut vydýchají a začnou být unavené až tak, že při výuce usínají.
Fond životního prostředí a zřizovatelé škol začali situaci řešit nabídkou dotací pro školy mimo jiné na instalaci rekuperačních jednotek. „Pokud dotaci škola obdržela, pak to bylo vždy na základě rozhodnutí zřizovatele,“potvrzuje ministerstvo školství.
Za rekonstrukcí školy Tupolevova stojí bývalý starosta Prahy 18 Ivan Kabický, který je jejím bývalým ředitelem. Škola byla postavena v roce 1978 a tohle je její první výrazné rozšíření. Nynější starosta městské části Zdeněk Kučera (ANO) doufá, že nejde o poslední projekt tohoto druhu v Letňanech.
Výměna vzduchu za čerstvý
Základní a mateřská škola Tupolevova má nyní nový pavilon, který výměnu vzduchu bez nutnosti otevírání oken zajišťuje. „Systém funguje centrálně. Zvenku na budově jsou umístěna čidla, která do centrálního systému posílají informaci o teplotě. Systém následně určí, jak moc se má ve třídě topit,“vysvětluje ředitel ZŠ Tupolevova Daniel Vysloužil. I když se žáci přestěhují do nových tříd až po jarních prázdninách, do jedné z učeben už chodí na zdravovědu. „Systém nám hned poslal informaci o tom, že tu výměna vzduchu proběhla. Pokud je třída plná dětí, vydýchá se vzduch rychleji a systém to hned zaznamená,“líčí zkušenosti Vysloužil.
Pokud čidla zaznamenají vydýchaný vzduch, rekuperační jednotka spustí výměnu. Odvede špatný CO2 ze třídy ven a zároveň zvenku přivede čerstvý vzduch, který cestou ohřeje. Není tedy třeba vůbec větrat. „Učitel se o to nemusí starat, nemusí otevírat okna a na děti netáhne,“upřesňuje Vysloužil.
Související vzduchotechnika je umístěna na střeše pavilonu a v létě funguje zároveň jako klimatizace. To je ale podle Hona nákladnější než umístění samostatných jednotek do konkrétních tříd.
„Každá budova je jiná, a tudíž je nutné ke každé přistupovat individuálně. Rozdíl mezi centrální jednotkou a decentrální (samostatné systémy umístěné jednotlivě ve třídách, pozn. red.) je i v nákladech na údržbu. Decentrální systém spouští větrání jen po dobu, kdy jsou děti ve třídě,“vysvětluje Hon. Čidla zaznamenají zvýšenou koncentraci CO2 a spustí větrání, ale jen po dobu, kdy je to nutné. Náklady na elektřinu jsou podle Hona koruna či dvě na třídu za den, protože taková jednotka negeneruje teplo. Ohřívá příchozí vzduch pomocí odvětrávání vydýchaného. Spotřeba je 150 až 200 wattů, podobně jako při využití dvou až tří žárovek.
Existuje mnoho způsobů, jak se s problémem vypořádat. Při komplexnějších řešeních může být systém spojen s tepelným čerpadlem, které v létě zajišťuje i ochlazování vzduchu tak, aby byla ve třídě příjemná teplota.
Systém s chlazením mají také v novém pavilonu Tupolevova. „Díky celkovému oteplování už není teplo jen o letních prázdninách. Prakticky od května do října je v takové třídě, která má velká okna z důvodu osvětlení místnosti, jako ve skleníku,“vysvětluje Hon. Jednotky, které mají zároveň i možnost vzduch ochlazovat, jsou ale podle něj náročnější jak na údržbu, tak na finanční náklady s ní spojené.
ZŠ Tupolevova není jediná, která v Praze podobnou rekonstrukci či přebudování absolvovala. Rekuperační jednotku mají například v ZŠ Žernosecká v Praze 8, ve škole Pod Žvahovem v Praze 5 nebo v základní škole ve Slivenci.
Systém nám hned poslal informaci o tom, že tu výměna vzduchu proběhla. Pokud je třída plná dětí, vydýchá se vzduch rychleji a systém to hned zaznamená.