Sport.idnes.cz Výzva jménem Ester
Ze závodníka se za dva roky proměnil v mentora. Teď Ondřej Bank radí Ester Ledecké.
Když se před třemi lety loučil s kariérou, měl slzy v očích. V pětatřiceti letech pro něj šlo o nejtěžší rozhodnutí života. „Je to definitivní, končím,“pravil tehdy. Netušil, co bude dělat, ale věděl, že potřebuje nějaký cíl. Že potřebuje výzvu, která ho na lyžování tak bavila.
A tak se přes bratra Tomáše dostal až k Ester Ledecké, pro kterou je nyní nepostradatelným mentorem.
A výzvy má na denním pořádku. I na právě probíhajícím mistrovství světa ve švédském Aare.
Když jste tehdy po konci kariéry spolupráci s Ledeckou zahajoval, mluvil jste o práci snů. Pořád to tak vnímáte?
No jasně. Obzvlášť teď, když se třeba něco nepovede, Ester spadne a pak jede opatrně. Byl jsem rád, že to úterní super-G vůbec dojela, že neměla žádnou krizovku. A zvlášť v těchto situacích je to pro nás trenéry výzva – zkusit s tím něco udělat, nějak toho závodníka přenastavit.
Je to u Ledecké těžké?
Ester se koučuje relativně jednoduše, protože je fakt dobrá. Když není v průseru, tak je to jednoduché. Teď přišla konečně nějaká výzva.
Vy sám jste těch návratů po zranění a pádech zažil spoustu. Jste asi nejlepší rádce, jakého
si Ledecká může přát, ne?
Ono se to ale nedá vůbec srovnat. Ester spadla v Aare jednou, předtím dvakrát, ale pro holky je složitější se s tím poprat. Ona to každopádně zvládla parádně. Jeden závod si holt dala v hodně opatrném režimu, kdy tomu nepřispěla ani špatná viditelnost. Ale je to závoďák. Chce být rychlá, a to jí pomáhá na pády zapomenout.
Váš bratr Tomáš Bank už před úterním super-G naznačoval, že jste žádné zázraky po těch pádech neočekávali.
Tehdy to opravdu bylo víceméně jasné. Bylo na ní vidět, že se bojí, že má respekt a že ten den nebude závodit. Věděli jsme, že super-G musíme obětovat, aby se dostala do svého normálního režimu.
Co všechno je k tomu potřeba?
I pro nás je to relativně nová situace, mockrát jsme ji nezažili. Ester potřebuje klid a obecně nadhled, nesmí zmatkovat a musí si celou situaci uvědomit. Doteď jezdila rychle a dobře, je osmnáctá celkově ve sjezdu Světového poháru. Jenže občas prostě přijdou chyby, přijdou problémy, je to sjezdové lyžování. Letos přišly tři pády a ona na ně není zvyklá. Nechce padat a nechce vypadávat, proto si musí restartovat hlavu. A vypadá to, že se jí to daří.
Od úterního super-G už se v každé následující jízdě zlepšovala.
Už ve čtvrtečním tréninku to bylo parádní v tom, že jela přesně tak, jak jsme si řekli. V některých pasážích jsme nešli do nejrychlejší linie, před nedělním sjezdem máme ještě dost času se na to připravit.
Jakou linii jí vlastně radíte? Tu chlapskou, nebo ženskou?
Chlapskou, samozřejmě. (smích) Ale je hodně řízlá ženským pojetím. Je to pochopitelně Pohled závodníka velký rozdíl, ale pro nás je to výhoda, protože Ester tu chlapskou linii dokáže dát.
Sama říká, že sjezdy stále nejezdí na sto procent. Že v nich nemá tolik zkušeností a takovou jistotu. Za jak dlouho ji může získat?
Může to trvat klidně dalších deset let, protože zkušenosti se zvlášť ve sjezdu sbírají postupně. Už teď je na tom skvěle, ale pořád si všichni musíme uvědomit, že je to nebezpečné. Že všechny kroky se musí dělat postupně, aby se něco nestalo. A Ester je na dobré cestě.
Myslíte, že za těch posledních pár dní definitivně setřásla přílišný respekt z pádů?
Myslím, že jo. A ještě pořád máme jeden den do sjezdu, aby se cítila jistěji a byla schopná jet co nejlépe.
Nedělní sjezd pro ni bude vrcholem světového šampionátu. Elitní desítku by mohla atakovat?
Asi ano. Vím, jak může jezdit, mám to v hlavě a kolem toho třináctého místa by to mohlo být. Ale nemá cenu to rozebírat, sami vidíte, jak už teď jezdí.
Skvěle i ve 36 letech jezdí dvojnásobný olympijský vítěz Aksel Lund Svindal – jeden z vašich vrstevníků. Přesto po šampionátu uzavře kariéru. Jak na něj vzpomínáte?
Je to velký borec. Fakt jedna z těch osobností se vším všudy. Byl megadobrej, vyhrával velké závody, choval se slušně, fajn člověk. Lyžování pomohl a holky ho měly rády, je hezkej a velkej.
Hezká je podle mnohých i legendární Lindsey Vonnová. I ta po šampionátu končí.
A já ji nikdy neměl úplně rád. Přišlo mi, že je taková americká, namalovaná. Tyhle holky mi nejsou moc sympatické, ale musím říct, že jsem ji tady párkrát potkal a zjistil, že je hrozně fajn, hodná, milá, zdraví. Teď jsem viděl i tu fotku s monoklem, a když není namalovaná, je fakt hezká, s monoklem se mi líbí. (smích)
A její výsledky?
Ty jsou samozřejmě úplně neuvěřitelné. Je to škoda, protože je na ní vidět, že hodně chce, ale že ji to zároveň bolí a není v pohodě. Byla zvyklá na riskantní pojetí lyžování, a jak se teď necítí, tak je to takové
vachrlaté.
Ester je závoďák. Chce být rychlá a to jí pomáhá zapomenout na pády.
Na pozici nejlepší lyžařky světa ji v posledních letech vystřídala Mikaela Shiffrinová. Vítězí vždy a všude. Bude to tak i nadále?
Bude vítězit dál. I tady tu páteční kombinaci by vyhrála s prstem v nose, kdyby chtěla. Má v sobě velkou soutěživost, když jede super-G, vůbec se nebojí, je na tom lyžařsky úplně bezkonkurenčně. Dřív taková byla Lara Gutová, ale teď se Mikaela dá asi s málokým srovnat.